Nepál: Město krásy

Nepál: Město krásy

Dříve samostatný městský stát zuřivě chránící svou nezávislost, dnes předměstí hlavního města Káthmándú. Od metropole je Patan oddělen jen kalnou a páchnoucí říčkou Bagmati. Z touhy poznat, zda původní název Lalitpur, který v překladu z nevárštiny znamená Město krásy, nelže, se časně ráno vydávám na jeho prohlídku.

Protože času je málo a pamětihodností, které musím během dne stihnout vidět naopak hodně, nečekám na autobus a fofrem mávám na první zahlédnuvší taxík. Odpovědi na tradiční otázky Nepálců mám už v malíčku, proto hbitě s invencí sobě vlastní odpovídám na dotazy, proč cestuji sama, kde je můj manžel a proč nenosím snubní prsten. Zanedlouho auto dorazí k bráně střežící vstup do městečka, kde mě řidič se slovy, že dál do centra vozidlem nesmí, vysadí. 

Je sedm hodin ráno, ulice se pozvolna začínají plnit místními lidmi, kteří začínají den ranní modlitbou. Patan své půvaby v podobě i několika stupňových chrámů a pagod patřičně tají a návštěvník musí při čtení mapky prokázat výborný orientační smysl, neb pozoruhodnosti Lalitpuru zůstávají lhostejnému oku skryty. 

Mé kroky vedou nejprve do Zlatého chrámu. Tento unikátní buddhistický klášter byl založen již ve 12. století. Hlavním knězem, který zde slouží, je chlapec mladší 12 let, který zde vždy působí 30 dní a pak svůj úřad předá jinému dvanáctiletému knězi. Uvnitř svatyně se to hemží Nepálci, kteří se přišli pomodlit a vzdát hold Buddhovi. Vše je doprovázeno charakteristickým odérem vonných tyčinek, na jejichž typickou vůni jsem si po návštěvě tolika chrámů už zvykla. 

Zvědavost mě zavede i k působivému Kumbešvárově chrámu, který se jako jeden ze tří pětipodlažních chrámů tyčí v Káthmándském údolí. Štíhlý do výšky se tyčící chrám jakoby vzdoroval gravitaci a vznášel se nad svou základnou umístěnou severně od hlavního náměstí zvaného Durbar Square. Chrám oplývá zdobnými dřevořezbami, které se v okolí nepálské metropole hojně vyskytují.  

Patanské náměstí, na které záhy vstupuji, je souborem bezesporu nejkrásnějších chrámů a paláců v celém Nepálu. Svou současnou podobu získalo poté, co jej panovník Šiva Malla z Káthmándú vyrval ze spárů šlechty, které do té doby Město krásy patřilo, a sjednotil celé údolí. V té době byla zahájena výstavba působivých budov, která ve svém boomu pokračovala rukama nástupců dynastie Malla až do 18. století. 

V samotném srdci Patanu, náměstí Durbar, se nacházejí četné studny, u kterých i brzy ráno probíhá čilý ruch a lidé místní vodu používají ke všem možným činnostem - koupání, vaření, praní a snad i k pití. Zdejší koncentrace posvátných budov postavených z cihel, kamene i dřeva, překrásně zdobených a vyřezávaných okenních rámů a průčelí je jednoznačně na pohled nejúchvatnější přehlídkou to nejlepšího, co může nevárská architektura nabídnout. 

 
Publikováno: 30. 11. 2016 10:08 Nahlásit obsah