Romantická perverze nebo perverzní romance?

Romantická perverze nebo perverzní romance?

Šestá hodina večerní, prodavačka v módním butiku, myšlenkami už je doma, nebo v oblíbeném baru, chystá se zavřít krám. Nečekaně k ní však přiskočí maskovaný muž a v područí večerního příšeří ji ve zkušební kabince znásilní. Sugestivní a velmi naturalistická scéna mnohé diváky lehce šokuje a dává tušit, že divadelní hra Romance lehké perverze kulturního občanského sdružení Napříč.cz nebude pro „čajíčky“.

Hra, která je adaptací filmového scénáře, není jistě nejvhodnější volbou pro puritánské, úzkoprsé konzervativce. Neocení ji zřejmě ani zaryté feministky, či studentky genderu, který jako vysokoškolský obor dostal v představení pořadně zabrat. My, normální smrtelníci, kteří sneseme trochu té lascivnosti a šimrající perverze, stejně tak, jako výrazivo hrubšího zrna, či zesměšnění emancipačních snah zarytých aktivistek se ale budeme náramně bavit. Bude to sice úsměv zkroucený kyselou pachutí ironie a absurdity, možná také onen příznačný smích skrze slzy, ale bude na našich tvářích skoro po celou dobu představení. Na té moji tedy byl, občas jej vystřídal údiv, šok, či výraz opovržení, ale o to tady jde.

Romance lehké perverze není pouhou bulvární „řachandou“, není ani pseudouměleckým dílem, kterému neporozumíte, či planou snahou o alternativní divadelní opus. Hra je příběhem, příběhem se špatným koncem, i když vlastně, jak se to vezme. Herci sdružení Napříč.cz rozehrávají na jevišti děj plný erotiky, sexu, násilí a tajemství. Staví na pranýř již zmíněný feminismus i rádoby spořádaný způsob života a dávají nám tušit, že nic není tak růžové, jak se zdá. Spolu s nimi rozkrýváme příběh takřka dokonalého muže, úspěšného a pohledného Vladimíra, který má snad ještě dokonalejší rodinu. Jeho žena, vědkyně, odbornice na problematiku genderu a feminismu je sice trochu podivínská, ale, jak říká hlas vypravěče v pozadí, má pěkný obličej i postavu. Rodina by nebyla úplná bez roztomilé dcerky, která chce být, jak jinak, než baletkou.

Vladimírova dokonalost vezme brzy za své a divák záhy pochopí, že tenhle chlap je „nějakej divnej“. Jeho podivné erotické choutky se mu však postupně vymknou z rukou, a když na ně přijde jeho puritánská manželka, je nasnadě, že tenhle příběh happy endem neskončí. Víc prozrazovat nebudu, přišli byste o silný zážitek a poměrně překvapivý konec.

Co ovšem prozradit můžu je, že herci, do jednoho, podali parádní výkon, který stojí za zhlédnutí. Vyzdvihnout musím i funkci vypravěče, který vtipně a cynicky glosuje události na jevišti a uvozuje atmosféru jednotlivých scén. Obrazovou, filmovou stránku představení zase velmi efektně obstarala projekce meotaru, který nechyběl ani na závěrečné děkovačce.

Co říci závěrem? Jen snad malé doporučení: pokud nepatříte mezi ty, kteří rádi interagují s herci na jevišti, nesedejte si do první řady. V opačném případě se vám může nakrásně stát, že se stanete součástí hry a nechtěně si střihnete roli třeba psa přivázaného u školní budovy. I když, být drbána za ouškem pohledným nadějným hercem taky není úplně k zahození.

  

Více o sdružení Napříč.cz a rozhovor s představitelem ústřední mužské role, hercem Janem Scheuerem, vám přineseme v příštím článku. 

Foto: http://www.napric.cz/

Autor:
Publikováno: 14. 12. 2012 13:58 Nahlásit obsah
Loading...