Příběh muže, který požádal svou ženu o rozvod. Neuvěříte tomu, jak na to zareagovala!

Pochopitelně jsem Jane o těchto podmínkách řekl, reagovala na to však přesně tak, jak jsem čekal. Vysmála se jim a řekla, že jsou absurdní, já měl však v plánu je plně akceptovat a dodržet.

Já a moje žena jsme od vyřčení slova „rozvod“ nedodržovali žádný fyzický kontakt, a proto když jsem ji poprvé chytil do náruče a odnášel ji k vchodovým dveřím, cítil jsem se nesvůj a úplně neohrabaně. Ona však přivřela oči a tiše mi zašeptala: „Neříkej synovi o rozvodu.“ Na to jsem jí přikývl, cítil jsem se však hrozně smutně a vlastně jsem si ani nedokázal vysvětlit proč. Před vchodovými dveřmi jsem ji postavil na zem a ona vyšla z domu ven na autobus.

Druhý den byl celý rituál přeci jen o něco přirozenější. Vzal jsem ji do náruče a ona se mi opřela hlavou o hrudník. V tu chvíli jsem ucítil její nádhernou vůni a také jsem si uvědomil, že jsem se jí už dlouho nepodíval do tváře a vlastně si ani nedokážu vybavit, jak přesně vypadá. Samozřejmě, že má už nějaké ty vrásky, jenže tohle všechno byly malé znaky našeho manželství, které trvalo tak dlouho. Na chvíli jsem si začal vyčítat, že jsem jí něco takového udělal.

Čtvrtý den, když jsem ji opět vzal do náručí, jsem z ničeho nic ucítil pocit ztracené intimity. Žena, kterou jsem držel v náručí, mi dala 10 let svého života a já si tohle začínal uvědomovat čím dál tím více. Pátý i šestý den se tyto pocity jen stupňovaly. Samozřejmě, že jsem se o nich Jane ani slůvkem nezmínil, nešlo to. Měsíc plynul a já každé ráno plnil podmínky našeho rozvodu a nošení mé ženy se zdálo každým dnem jednodušší, ale přisuzoval jsem to tomu, že už si na to zvyklo moje tělo.

Jednoho dne ráno se nedokázala rozhodnout, jaké šaty si má obléct. Zkoušela si jich několik, a když jsem ji při tom pozoroval, všimnul jsem si, že žena neuvěřitelně zhubla.

Najednou mi to všechno došlo… Tolik jsem jí ublížil a ona to musela celou tu dobu držet v sobě.

strana 2 / 3
Autor:
Publikováno: 21. 3. 2017 10:59 Nahlásit obsah