Svou nevlastní dceru měl vést k oltáři. Ta ale udělala něco naprosto strašného...

Svou nevlastní dceru měl vést k oltáři. Ta ale udělala něco naprosto strašného... Zdroj: Shutterstock.com

Žijeme v době, kdy je naprosto běžné, že děti vyrůstají v neúplné rodině a musejí se seznamovat s novými partnery svých rodičů. Najdou se však i takové případy, kdy nový rodič miluje dítě svého partnera natolik, jakoby bylo jeho vlastní.

Příběh muže, který vám dnes přinášíme, je právě jedním takovým. Miloval svou novou ženu i její dceru nade všechno na světě. A právě proto, že jeho nevlastní dcera nikdy svého otce nepoznala, snažil se jí být tím nejlepším tátou, a to jak po citové stránce, tak i po materiální.

„Má nevlastní dcera měla mít zanedlouho svatbu a já jako otec jsem se na tento den velmi těšil. S manželkou dlouhé dny nemluvila o ničem jiném a já její štěstí sdílel s ní. Dcera nedávno dostudovala vysokou školu, což pro mě bylo velmi finančně náročné, já však chtěl pro ni jen tu nejlepší budoucnost. Tak jsme se s manželkou domluvili, že jí koupíme auto, aby pro ni cesta do školy byla co nejpohodlnější. Ani jsme jí nenutili chodit do práce, chtěli jsme, aby se co nejvíce věnovala škole a nerozptylovala se docházením na brigády. Všechno plynulo tak, jak mělo a do svatby zbývalo už jen pár dnů, když se před dveřmi našeho domu objevil její biologický otec.

V ten moment jako bych přestal existovat. Byla tak šťastná, že má konečně „otce“ a že bude na její svatbě. Upřímně, cítil jsem se hrozně. Vždyť já tady pro ni byl vždy, když byla nemocná, když byla smutná, když plakala kvůli první lásce, to já ji umožnil bydlet v krásném velkém domě, já byl ten, který zaplatil školu, kterou si vybrala a najednou jsem pro ni byl nic.

Na svatbě mělo být 250 hostů a se svolením své ženy a dcery jsem si já, jakožto ten, co celou svatbu platí, pozval asi dvacet svých kolegů z práce. Když jsem však chvíli před svatbou potkal svého kamaráda v kanceláři a zeptal se ho, jestli se už na svatbu těší, koukal na mě vyjeveně, jako kdyby o ničem takovém do dnešního dne neslyšel. Když jsem se na to později ptal své ženy, řekla mi, že sál je jen pro 250 hostů a když někdo pozvání odřekne, zbyde místo i pro ty mé. Čím dál tím více jsem se začínal cítit odstrčený a nevítaný. Nevítaný ve svém domě, nevítaný svou rodinou…

Když však má dcera při večeři, která se konala den před svatbou, šťastně oznámila, že ji k oltáři povede její biologický otec, už jsem dál tíhu toho všeho nevydržel a měl v plánu pronést přípitek.

Zdroj: Shutterstock.com Když jsem požádal o slovo, najednou jsem si všiml, jak se má žena s dcerou na sebe podívaly. A v tu chvíli mi to všechno došlo, celou tu dobu jsem pro ně byl jen ten chlápek se spoustou peněz, který zaplatí všechno, na co si ukážou.

Vzal jsem si skleničku do ruky a pronesl: Myslel jsem si, že jsem součást této rodiny, ale jak vidím nyní, nikdy tomu tak nebylo. Až tahle svatba mi otevřela oči, za což jsem nesmírně vděčný. Celou tu dobu jsem si myslel, že to má žena a dcera cítí stejně, já však pro ně byl jen bankovní účet, který jim dal peníze, když potřebovaly. Vidím, že na této svatbě má role otce skončila, a proto jsem se rozhodl, že skončí i má role sponzora. Nejsem zde jako otec a už ani nemám právo svou dceru vést k oltáři, a proto již nemám důvod zde dál být.

Jakmile jsem domluvil, všichni přítomní byli v šoku a v domě zavládlo hrobové ticho. Mně to bylo ale jedno, vstal jsem a odešel jsem pryč. Odešel jsem z mého vlastního domu, ale najednou jsem se cítil svobodný. V ten den jsem prozřel a rozhodl se, že okamžitě převedu všechny své peníze ze společného bankovního účtu a zruším firmu, která organizovala svatbu.

Někdo může říct, že je to z mé strany neuvěřitelně sobecké a neohleduplné, já si však myslím, že jsem jim věnoval až příliš mnoho."

Autor:
Publikováno: 30. 8. 2017 12:35 Nahlásit obsah