Obsah na této stránce není vhodný pro osoby mladší 18 let

Pro přístup do této sekce musíte být starší 18 let.

Jsem starší 18 let Nejsem starší 18 let

Čtenářka píše: Nejsme mnohdy nešťastné vlastní vinou?

Čtenářka píše: Nejsme mnohdy nešťastné vlastní vinou?

My, ženy. Něžné, křehké bytosti i impulzivní dračice. A hlavně – věčně nespokojené. Ve svém vlastním vztahu často přemýšlím, zda si veškeré problémy nezpůsobujeme vlastně samy. Na všem totiž vidíme něco víc než muži a často je to naprosto zbytečné.

V úvodu bych řekla, že podle mého, jsou ženy a muži opravdu naprosté protiklady. Myšlení obou pohlaví je totiž zcela rozdílné a občas to díky tomu ve vztahu celkem slušně skřípe.


A v čem přesně se lišíme?

Muži jsou, jak je známo, pudoví tvorové. Přeci jen se na nich podepsalo běhání po lesech a lov zvířat. Zůstali totiž těmi, kteří odvedou zadanou práci, a když pak přijdou domů, očekávají, že o ně bude postaráno, a že vlastně není potřeba zahrnovat ženu romantickými vyznáními lásky či důkazy citů. Jednou své ženě řekli „Miluji tě“, tak proč to opakovat? Věci jsou podle nich jednoduché. To, co řeknou, myslí vážně a jednoznačně. Nač v tom hledat skrytá poselství, která často vidíme jen my, ženy a naše drahé polovičky poté vůbec netuší, proč jsme naštvané, smutné či jinak dotknuté. Podle mě, mají muži v tomto ohledu o moc lepší a pohodlnější život. Vždy je okolo nás spousta problémů – v práci, v rodině, ve finančních záležitostech. Tak proč hledat další tam, kde nám má být dobře a máme se cítit v bezpečí a samy sebou? Partnerský vztah má být místem, kde jsme si jistí, že nás má druhý rád, a že je nám oporou.


I když si myslím, že by nám prospělo občas hodit za hlavu úvahy typu „Proč už nejsme spolu tak často? Má někoho jiného? Má mě stále tak rád jako na začátku? Proč mě vůbec nechápe?“ a tak dále, tak jsme to pořád my a tohle k nám prostě patří. A stejně jako mužská jednoduchost a přímočarost má své kouzlo, tak i naše starost, péče a věčné řešení i neexistujících problémů, je něčím výjimečná. Vyjadřuje totiž to, že nám na druhém člověku opravdu záleží a je tedy logické, že občas máme strach, jestli je vše v pořádku.



Někdy si říkám, že příroda udělala v určitém směru chybu. Vytvořila dvě zcela odlišné bytosti a vhodila je do života s tím, že jeden bez druhého nemohou žít, ale společně to vlastně taky moc dobře nejde. Jsme k mužům přitahovány, ale dost často se spálíme a nikdy nám není zcela jasné, jestli je to lepší bez nich nebo s nimi.



Abych se vrátila k tématu, řekla bych, že bychom se měli trošku pochlapit. Nejspíš je to proti přírodě, ale i tak bychom se měly pokusit o to být méně kritické, více chválit, být více tolerantní a celkově se snažit odprostit od toho kousavého pocitu, že je stále něco špatně.
Muži nic takového neřeší a hle, o kolik starostí méně mají!


Já osobně stále tápu v tomto pokusu být lepší a bezstarostnější ženou. Možná je to i tím, že pro mé znamení Panny je typické hledat ve všem problém. Avšak často se dočítám, že nositelky tohoto znamení v mnoha případech končí samy, jelikož žádný z potenciálních partnerů jim není dost dobrý a neustálá kritika ze strany Pan je prostě po čase odežene. A přiznejme si to, které z nás by se taková předpověď do budoucna zamlouvala?


A tak nám, ženám, radím, ať zkusíme věci brát trochu s nadhledem a nevidíme v nich hned něco, co vůbec neexistuje. A možná zjistíme, že je tak šťastnější jak náš partner, tak my samy!

A co vy? Také si myslíte, že to občas přeháníme? Nebo naopak vidíte chybu hlavně v chování a přemýšlení našich partnerů?

Publikováno: 3. 9. 2013 14:13 Nahlásit obsah
Loading...