Čtenářka píše: Podprsenka

Čtenářka píše: Podprsenka

Seděla jsem v pokoji plném krabic, a přemýšlela nad tím, jak bude vypadat můj život dál. Uplynulo už sice pár měsíců, co jsme se s Petrem rozešli a jsme dobří přátelé, nicméně mě to táhlo někam jinam. Do jiného města, a také za novou prací. Teď jsem tady sama, a všechny přátelé mam daleko. Musím začít znovu. Nemíním tady ale sedět a litovat se. Já se s tím vším poperu, ostatně jako vždy! Jak tak sedím a přemýšlím, čas plyne a mně najednou začalo kručet v žaludku. Budu se muset vypravit někam na nákup, a udělat si v nové domácnosti nějaké zásoby. Také dekorace by se mi tady hodila.

Tak a nápad by byl! Vyrazím na nákupy a průzkum blízkého okolí. Sotva jsem urazila pár metrů, upoutal mou pozornost v dáli malý barevný obchůdek. Zamířila jsem tím směrem. Čím blíže jsem byla, tím zřetelnější byl nápis. Spodní prádlo! Paráda, nějaké nové kousky spodního prádla by se mi sešly. Nějaké to kilo jsem zhubla, a pak nový život, časem nový partner. Hledala jsem tisíc a jeden důvod, proč si jít zkrátka udělat radost. Vejdu dovnitř a panečku, všude visí tolik krásných kousků spodního prádla! Tolik barev, střihů, ale co dřív? Vybrala jsem si modré romantické, bílé andělské, černé magické a famózní fialové spodní prádlo. Mířím do kabinky a se zálibou se prohlížím v zrcadle. Nejvíce mou pozornost přitahuje to fialové spodní prádlo, ale sakra, nějak mi to nesedí. Chtělo by to krapet větší košíček. Přece se nebudu vztekat, jako malá holka. Usměvavá a milá prodavačka, balí zboží do papírové taštičky. Ach jo, škoda, že nemáte to fialové ve větší velikosti, povzdechla jsem. Ale máme! Určitě ano, ale ne tady v obchůdku. Tady máte a podává mi do ruky vizitku s odkazem na jejich stránky. Děkuji, jste hodná.

Nějak jsem zapomněla, proč jsem vůbec vyrazila do obchodu. Hlad mě dočista přešel. Zamířila jsem ještě nakouknout na nějakou tu dekoraci, čisticí prostředky a potraviny. Nezapomněla jsem si koupit láhev bílého. Už se těším domů! Jsem tady teprve pár hodin, ale už se mi tady líbí. Už abych byla doma, a hned kouknu na ten web, to fialové spodní prádlo musí být moje. Fajn, mají ho! K fialovému jsem si přibrala ještě i růžové, a najednou dole v liště proběhla reklama, která zaujala mojí pozornost. Je to nějaká seznamka. Kousla jsem se do rtů, a v hlavě mi špital tichý hlásek, abych to nedělala. Ale čeho se bojím? Usrkla jsem si vína a přemýšlím. Mám, nebo nemám? Zkusím to, přece za zkoušku nic nedám. Znovu jsem usrkla suchého vína, ale tentokrát trochu víc. Přivřela jsem oči a zasnila se. Jak je to dávno, kdy jsem cítila teplý dech na krku, polibky, tlukot srdce a horké dlaně? Dopila jsem sklenici, a nalévám si druhou. Víno je jemně nakyslé a moje představy příliš sladké. Holka opatrně! Ale odvahu jsem si dodala. Zadala jsem místo, kde bydlím, koníčky, věk a že hledám přátele. Přece jenom na vztah se ještě necítím. Mně prostě všechno trvá trochu déle. A pak, je to fajn myslet po dlouhé době jen sama na sebe! Asi za půl hodiny mi cinkla odpověď. Odepsala jsem klukovi, co byl zhruba v mém věku a měl podobné zájmy. Schůzku jsme si domluvili na další den v blízké vinárně. Začala jsem přehrabovat v krabicích, hned vybalovat ty nejlepší kousky oblečení. Co si jen obléknu? Najednou si ťukám na čelo, vždyť nejdu na rande. Je to schůzka s novým kamarádem. To je přece fuk. Nemusím být jako ze žurnálu. Ale těším se, to ano, a vezmu si i nějaký nový kousek spodního prádla.

Přišla moje chvilka, a čím víc se to blížilo, tím víc jsem byla nervózní. Ještě parfém, a sakra, kabelka se mi nehodí ani k botám, ani ke svetříku. Honem hrabu v krabicích, nesoucích název kabelky. Modrá, tady je potvůrka! Pěkně bude ladit s halenkou. Přehazuji obsah kabelky z jedné do druhé, a vyrážím. Bum, zavřela jsem dveře. Jsem roztěkaná a nemožná! Zapomněla jsem si přehodit klíče z jedné kabelky do druhé a mobil zůstal na kuchyňské lince v nabíječce. Paráda! To se může stát jenom mně. Zkusím požádat někoho ze sousedů, jestli by mi neotevřel dveře. Snad to nebude takový problém? Zaklepala jsem a otevřel hezký urostlý muž, zhruba v mém věku. Začala jsem koktat ne .. ne nezlobte se...očividně byl na odchodu! Já jsem si zabouchla dveře a nemám ani mo..mo..mobil. Nikoho tady neznám, ještě jednou se omlouvám za nepříjemnou situaci. Nic se neděje, odpověděl s úsměvem ten muž, a podává mi ruku. Já jsem Tomáš, vy jste tady nová? Ano, zrovna jsem se přistěhovala a ještě nemám ani pořádně vybaleno. No snad to půjde rychle, odpověděl a začal něco hledat ve skříni, bylo slyšet, že rachotí v nářadí. Mám to, tak jdeme na to a usmál se. Já mám totiž za 20 minut rande, tady ve vinárně. Zalapala jsem po dechu. Vy jste ten Tomáš? Ano jak jsem řekl, jmenuji se Tomáš. Ale vy jste tamten Tomáš? Díval se na mě, jako na blázna. Tamten Tomáš ze seznamky? Dodala jsem rychle. Zahleděl se mi do očí, a oba jsme se museli začít smát. A vy jste ta Klára? Ano, to jsem já. Tak to už nikam spěchat nemusíme! Otevřeli jsme dveře a seděli u mě na krabicích, a dopíjeli včerejší víno. Při poslední kapce vína se Tomáš zeptal, zda bychom se nemohli přesunout k němu? Že má doma také zbytek vína a dokonce i sedačku! Byl to úžasný večer. Plný smíchu, a já jsem cítila to, co už jsem dlouho postrádala. Ráno otevřu oči. Spím v cizím pokoji a v cizí posteli. Proboha, kde je moje spodní prádlo? Podprsenka visela někde z lustru a kalhotky bůh ví kde, bylo mi tak trapně. Tomáš se otočil a objal mě, snad bys mi nechtěla utéci? Už je to všechno hezkých pár let, ale mě to připadá, jako by se to stalo dnes. V postýlce spokojeně oddechuje náš plod lásky, a já jsem nejšťastnější žena pod sluncem.

Publikováno: 22. 11. 2013 22:57 Nahlásit obsah
Loading...