Generace SINGLES: Svobodná volba nebo prokletí třicátníků?

Generace SINGLES: Svobodná volba nebo prokletí třicátníků? Zdroj: Shutterstock.com

Mají dávno po škole. Živí je flexibilní práce. Hodně času věnují seberozvoji, cestování, přátelům. Cítí se skvěle v kůži nezávislého člověka, který má život ve své režii. Bez závazků, bez partnera. Vyslouží si člověk status “singles” navždy?

Průměrný věk svatby u žen činil v roce 2015 téměř 33 let, u mužů o tři roky více. Pojetí partnerství v ČR změnila revoluce. Lidé ochutnali život, dostali možnosti studovat a pracovat kdekoli ze světa. A řekněme si to upřímně - využívají toho. Dřív to bylo dané - škola, svatba, děti - ideálně stihnout vše kolem dvacítky.

“Pomalu jsme šli do puberty, když našim rodičům bylo třicet,” usmívá se Zuzka Filipová - cestovatelka, socioložka a autorka knihy Plus jedna a pokračuje: “Ten kdo neměl ve třiceti partnera a děti, byl považován za podivína. Lidé se mnohdy brali jen proto, aby naplnili nějaká společenská očekávání. Dnes je všechno jinak.”

Nevázat se na práci, místo, vztahy. Životní styl, který se skvěle prodává

Vyměňují auta za kola, večery u televize za práci u notebooku, bydlení v domě u rodičů za pronájem v centru města. Poznání, které single život přináší ovlivňuje samozřejmě i trh. Obchodníci si mnou ruce nad poptávkou po kvalitním zboží, zdravých produktech a vychytávkách ohleduplných k životnímu prostředí - malé byty, drahé potraviny, služby na míru. Jejich touha po poznání a uvědomění si globálních souvislostí se odráží do celé společnosti.

Větší města jsou svědky obrovského boomu v oblasti gastronomie - zastánci zdravého stravování, vegani, bezlepkáři a milovníci kávy zažívají ráj. Všudypřítomná wifi a služby na vysoké úrovni naznačují, že tohle je přesně to místo, kde se se svým notebookem budete cítit jako v bavlnce. Čím dál víc lidí se tak vydává cestou volnonožce - bez nutnosti pracovat z kanceláře, bez nutnosti vstávat na sedmou ranní. Svůj pracovní život snoubí s osobním přesně tak, jak jim to vyhovuje, jak se jim chce nebo jak potřebují. Překážkou není ani cestování, ke kterému se častou sólo uchylují - samozřejmě se svým notebookem.

Zdroj: Shutterstock.com

Svobodná volba nebo prokletí?

Velký důraz na individualitu, svobodu a nevázané vztahy přináší do společnosti řadu nových jevů a negativních následků. Svobodní se do manželství nehrnou, sezdaní se rozvádějí. Touhu po single životě může pocítit i ten, kdo už rodinu má. “Člověk dostane pocit, že je ještě příliš mladý na to, aby trávil čas luštěním křížovek” říká s nadsázkou Zuzka. Bilance rozvodovosti v ČR se sice nemění, ale to jenom díky tomu, že svateb celkově ubývá. K rozpadu dochází téměř u poloviny svazků nejčastěji mezi 4. a 6. rokem manželství. Chuť ještě něco zažít je v dnešní době větší než kdy dřív.

Část singles se ve své roli ocitla zcela dobrovolně na určitou dobu nutnou k dosažení svých osobních met a cílů - studium, kariéra, poznávání, cestování, svoboda. Dá se říct, že tento stav je v danou chvíli pro člověka nejvýhodnější.

Je tu ale i skupina nedobrovolných singles, která má co dočinění (nejen) s populací - v České republice je single více žen než mužů. Je to dáno vyšší porodností, ale také nároky, které na sebe ženy mají. “Ženy dosahují vysokoškolského titulu o 5,7 % více než muži. Samozřejmě si pak k sobě přejí minimálně stejně vzdělaného partnera. Když k tomu přičteme emancipaci, máme tu kariérní dračice, kterých je zákonitě víc než mužů,” vysvětluje Zuzka a dodává, že mužům naopak nižší vzdělání u žen nevadí.

Spousta žen zároveň čelí tlaku okolí a nepříjemným dotazům ohledně stavu své plodnosti nebo nabídkám k založení účtu na seznamce. “Technologie jsou v tomto případě dobrý rádce, ale zlý pán. Když jste single nedobrovolně a na facebooku na vás denně vybafne zásnubní prsten a 3 svatby, po třicítce to s vámi zamává,” konstatuje Zuzka. Do této skupiny také patří lidé rozvedení, ovdovělí nebo hendikepovaní, kteří po životě v páru touží, stejně jako ti, co si dlouhodobě nedokážou někoho najít. 

Zdroj: Shutterstock.com

Můžeme žít sami celý život?

Odpověď je jednoduchá - ne! Rozsáhlé studie v USA poukazují na negativní dopady sólového života. I když si člověk tuhle cestu vybere dobrovolně, z dlouhodobějšího hlediska není k životu o samotě předurčen. Sociální vazby a komunita je důležitá, nestačí však pro sdílení intimity, která může nastat pouze mezi partnery. “To ale nutně neznamená, že partnera budeme mít jednoho a navždy. V životě mnohdy musíte projím velmi složitými situacemi (nedostatek financí, úmrtí, ztráta práce, těžká choroba atd), které nás mění a formují naše postoje k životu i k parterovi, se kterým svůj život chceme sdílet,” zakončuje rozhovor Zuzka.

Jste nedobrovolně single? Máme pro vás několik rad:

  • uvolněte se a nepodléhejte tlaku okolí,
  • nespěchejte na sebe, ale ani zbytečně věci neodkládejte,
  • za nový vztah bojujte a snažte si ho udržet,
  • nepodceňujte partnerskou komunikaci,
  • “Jen blázni chodí ke cvokaři” je přežitek. Pokud si nevíte rady, vyhledejte kvalifikovaného kouče nebo terapeuta,
  • obraťte se na Zuzku a přectěte si její knihu Plus jedna.

Autor:
Publikováno: 6. 9. 2017 10:29 Nahlásit obsah