Obsah na této stránce není vhodný pro osoby mladší 18 let

Pro přístup do této sekce musíte být starší 18 let.

Jsem starší 18 let Nejsem starší 18 let

Zpověď čtenářky: Život se schizofrenií

Zpověď čtenářky: Život se schizofrenií

Nechtěla jsem se narodit, vyrůstat a pak zjistit, že mám schizofrenii. Chtěla jsem manžela, děti a dům, místo toho se ted peru s hlasem ve své hlavě!

Nedávno mi kamarádka řekla, že má schizofrenii, a tak se jí ptám jak na tohle vůbec přišla. Řekla mi, že někdy je až moc zlá a někdy až moc hodná. Tak to mě vyprovokovalo k tomu, abych napsala tento článek a trošku lidem ukázala co to schizofrenie je a jak se žije člověku se schizofrenií.

Je mi 27 let.  Moje diagnóza zní : schizofrenie.


Před osmy lety jsem poprvé přišla ke své psychiatričce (která je mimochodem výborná) a začala jsem se jí svěřovat. Brečela jsem, styděla se, ale potřebovala jsem pomoct. Nebyla jsem v "pohodě" a tak poprvé
zazněla tato diagnóza. Nastal dlouhý proces zkoušení léků, přibírání, hubnutí. V devatenácti mi nejvíc vadilo, že přibírám. To, že pro mě bude těžké mít dítě a vydržet bez léků a v klidu, nebo předat svému dítěti stejné geny to si uvědomuji teď.


Vznik shizofrenie

Při zvniku některých schizofrenních poruch se uplatňují dědičné vlivy, ale asi 80% schizofreniků nemá mezi nejbližšími příbuznými nikoho s touto diagnózou. Může se objevit v zásadě s jakoukoli zatěžující situací (např. osamostatnění od rodiny, úmrtí v rodině, přepracovanost a podobně), ale spouštěčem může být i marihuana, amfetaminy, halucinogeny a jiné drogy.

U pacienta, který trpí schizofrenií dochází k rozpadu mysli a celkovému úpadku osobnosti. Člověk začíná být nedůvěřivý, vztahovačný, mluví si sám pro sebe a vytváří si vlastní, složitý svět o jehož zákonitosti často opírá bludná přesvědčení aj.

 

V mé rodině se s touto diagnózou nikdy nikdo nesetkal. V případě mé osoby ( a na tom jsme se schodly s doktorkou) za vznik schizofrenie mohly drogy, hlavně teda marihuana. Jako pubertální mladá holka jsem si jí užívala dost, postupem času přibyla i extáze a LSD neboli "trip".

Na ten den, kdy mi "přeskočilo" si pamatuji a pamatovat budu asi už pořád. Měla jsem v sobě dvě extáze a byla jsem na párty. Do té doby jsem si nikdy nevzala víc než jednu a užívala si tanec, ale ten den mi do tance vůbec nebylo. Než jsem si zašla k doktorce trvalo ještě dlouhé dva roky, kdy se můj stav pomalu zhoršoval.

Při vzniku určitého procenta schizofrenních poruch se uplatňují dědičné vlivy.

Více na: http://www.schizofrenie.psychoweb.cz/schizofrenie-uvod/podstata-a-priciny-schizofrenie#ixzz2DFlQJsyW
Při vzniku určitého procenta schizofrenních poruch se uplatňují dědičné vlivy.

Více na: http://www.schizofrenie.psychoweb.cz/schizofrenie-uvod/podstata-a-priciny-schizofrenie#ixzz2DFlQJsyW

Že mám schizofrenii a že neustále slyším hlasy ve své hlavě, jsem dlouho nikomu neřekla a smiřuji se s tím ještě dnes. Osm let je dlouhá doba, ale vidím pokroky. Z holky která byla uzlíček nervů, s nikým nekomunikovala, měla deprese, neprojevovala radost ani city je skoro "normální" holka.
 

Před nemocí bylo ale nejkrásnější období mého života,  vrátila bych to hned a nebo vyměnila za zdravý mozek.

A jak se mi žije??

Řekla bych, že mám úplně normální život, chodím do práce, mám přátelé, starám se o psa, jezdím autem, nikoho z vás by nenapadlo, že jsem tak trochu "jiná".  Můj život je normální a přesto cítím, že není. Bydlím u rodičů, většinou nevydržím v žádné práci a často se cítím a jsem sama, nemám přítele a neustále slyším hlas ve své hlavě. Ale jsem šťastná, že do té práce jsem vůbec schopná chodit a že mám kde bydlet.

Hlas v mé hlavě!

Mužský hlas, který mi neustále našeptává, jak se mám chovat, co mám říct, a nebo kdy mám mlčet. Někdy mi nadává a jen výjimečně mě chválí. Zkoušela jsem ho umlčet, ale jediný co musím, je ho ignorovat a neposlouchat. Možná se mnou zůstane navždy a možná to jednou vzdá. Já můžu jen doufat.

Filmy o schizofrenii :

Čistá duše (Beautiful Mind) - Russell Crowe

Důkaz - Gwyneth Paltrow, Anthony Hopkins

Filmy jsou natočené podle skutečných událostí.

Závěrem chci říci, pokud jste zdraví, važte si toho. Zní to jako klišé, ale je to tak. Važte si maličkostí a všeho, co život přináší, protože nikdy nevíte co bude, tak jako jsem já nevěděla a pak už není  a nebude nikdy nic jako dřív!

Publikováno: 25. 11. 2012 20:13 Nahlásit obsah