Jídla ze sáčku: ano či ne?

Jídla ze sáčku: ano či ne?

Když doma nestíháte připravit pořádné jídlo nebo jednoduše nechcete vařit jinak než zalít obsah sáčku horkou vodou, instantní nudle a sáčková polívka jsou vaši dobří známí. Chodíte s nimi na obědy, večeře a občas je u snídaně podvádíte s instantní ovesnou kaší. Děláte ale dobře?

Instantní potraviny se vyrábějí dehydratací jednotlivých ingrediencí. Tuto metodu lidé využívali už od pradávna a je naprosto přirozená. Obejde se bez jakýchkoli konzervačních látek. Přídavek vody jednoduše vrátí potravinu do jejího původního stavu.

Hlavní důvod, proč jsou ale instantní potraviny považovány za škodlivé je obava z přítomnosti tzv. éček. Všechny látky obsažené v instantních jídlech jsou ale kontrolovány státními kontrolními orgány a neměly by překračovat zdraví škodlivé množství.

 

Výrobci se prý v produktech snaží omezovat obsah negativních živin, jako například solí, mastných kyselin  a cukrů. Dnešní instantní polévky jsou prý i méně či podobně slané a méně tučné než ty domácí.

Dnes se i hojně vyrábí instantní polévky v bio kvalitě. To znamená návrat k čistým chutím. Jediným ochucovadlem zde bývá mořská sůl.

Právě dochucovadla bývají terčem kritiky u instantních jídel. Hojně se v nich využívá glutaman. V jeho navázání na sůl vzniká glutamát sodný, který je nejvíce diskutovanou přidanou látkou. Touto levnou surovinou výrobci občas nahrazují dražší suroviny, jako je například maso.

Výživné jídlo?

I výživová hodnota instantních potravin je často diskutovaná. Není pravda, že instantní polévky nemají pro tělo žádné živiny, ale výdy musíte kontrolovat jejich složení, zda neobsahují příliš moc soli a glutamátu. Přesolené výrobky vůbec nejsou vhodné pro malé děti. Také obecně platí, že rozhoduje cena. Dražší výrobek mívá vyšší podíl sušeného koření a původních složek.

K újmě na zdraví při konzumaci dojít nemůže, ale na druhé straně pokud tyto potraviny jíte často, nemusíte do těla dostávat dostatečný počet všech potřebných živin v dostatečném množství. Proto je důležité zařadit do jídelníčku i jiné suroviny a hlavně všeho s mírou.

Jak přišel na svět glutamát?

Japonci začali v roce 1908 výrobu prvního chemického dochucovadla glutamanu z řasy Laminaria japonica. V západní kultuře jsme ho nepoužívali, jednoduše jsme ho neznali. Američtí vojáci se s ním setkali během bojů v Pacifiku, kdy ukořistili japonské konzervované potraviny, které chutnaly mnohem lépe než ty jejich americké. Postupně tak začali glutaman používat i v americké, a pak světové kuchyni.

Autor:
Publikováno: 1. 12. 2012 19:01 Nahlásit obsah
Loading...