Srí Lanka: Na safari ve stylu Afriky

Srí Lanka: Na safari ve stylu Afriky

S početnými stády slonů, divokých buvolů a jelenů sambar může Národní park Uda Walawe na jihu Srí Lanky konkurovat africkým savanám. V pozorování slonů mnohem známější jihoafrické národní parky dokonce i předčí.

Jako obvykle se vyplatí si před návštěvou parku přivstat a vydat se na objevný výlet ještě před východem slunce, kdy je v Uda Walawe nejživěji. Se stoupající teplotou během dne se většina zvířat uchýlí do stínu stromů a život v rezervaci bude plynout o dost pomaleji. 

Před šestou ranní kupuji vstupenku a nasedám do džípu s pohonem všech čtyř kol, který bude mým dopravním prostředkem na celý den. Je to v podstatě jediný typ vozidla, které se může po parku volně a bezpečně pohybovat po prašných cestách, které jsou tu a tam plné děr a kdovíjak hlubokých louží. Můj řidič a průvodce v jedné osobě je mistrem svého řemesla. Přesně odhadne místa, kde se jednotlivá zvířata mohou nacházet a má ostříží zrak, díky kterému zahlédne i drobné druhy ptáků či motýlů na desítky metrů, kterých bych si sama jinak vůbec nevšimla. 

Tento srílanský národní park čítá velké kolonie ptáků, zejména pávů, kteří v měkkém ranním slunci pyšně předvádí závoje svých dlouhých krásně zbarvených per. Za pozornost stojí i další druhy ptactva jako kormoráni či volavky nebo spousta stěhovavých druhů. Kromě ptáků v parku žije na 30 druhů hadů, opice, krokodýli, želvy, varani, velká stáda buvolů, která jsou dnes z velké časti domestikována, i skupina plachých leopardů, které oko návštěvníka zahlédne jen s notnou dávkou stěstí. 

Park však zůstává oblíbený díky velkým stádům slonů, která jezdí obdivovat tisíce turistů. Dle sčítání z roku 2011 čítala populace ceylonských slonů asi 600 tlustokožců, kteří se shlukují do stád až po 50 kusech. Džípem je možné se slonům přiblížit takřka na dosah ruky. Opatrnost je ale na místě. Velký, několikatunový samec by místní dopravní prostředek jediním silným nárazem s přehledem dokázal převrhnout, jak se nám to ostatně jeden z nich pokusil demonstrovat, když se zpoza houští vyřítil směrem k našemu džípu. Řidič naštěstí bleskově zareagoval a nebezpečí bylo zažehnáno. Pravděpodobně se to v rezervaci stává často, protože vůbec neskrýval pobavení nad mým výrazem plným strachu. Vesele podotkl, že tohle v Evropě dozajista nemáme. 

Národní park v současné době čelí několika hrozbám. Prostor rezervace místní obyvatelé využívají jako pastviny a v době sucha, kdy není dostatek trávy, aby nasytil početná stáda domestikovaných buvolů, ženou honáci stáda právě do parku, kde se vždy nějaký porost najde. Rovněž různí prodejci, jejichž stánky lemují příjezdovou cestu, pobízejí návštěvníky, aby zakoupili ovoce a následně jím krmili slony. Je třeba si uvědomit, že takové krmení způsobí, že se sloni stanou závislými na lidech a přestanou se jich bát. Další hrozbou je výbušnina, kterou místní ukrývají do potravy a umisťují na březích nádrže Uda Walawe, kde se chodí pást divoká prasata. Výbušnina však kromě prasat už smrtelně zranila i nejednoho slona. 

strana 1 / 2
Publikováno: 5. 8. 2016 13:54 Nahlásit obsah