Vietnam: Na motorce ke starověkým ruinám

Vietnam: Na motorce ke starověkým ruinám

My Son jsou pravděpodobně nejpůsobivější ruiny ve Vietnamu připomínající chamskou kulturu. Hinduistický chrámový komplex donedávna pohlcený okolní bujnou vegetací se podařilo archeologům vyrvat ze spárů džungle. Čeká ho však ještě jedna zkouška novodobého charakteru – odolat náporu turistů, kterým dříve či později historický skvost zmizí pod nohama.

To ale nemění nic na tom, že celé místo poseté chátrajícími pozůstatky kdysi velkolepých staveb si uchovalo zvláštní hmatatelnou atmosféru postupně prchajícího majestátu. Svou roli jistě hraje i odlehlost místa daleko od velkých vietnamských měst. Klid zapomenutého sídla objeveného teprve v 19. století mohou narušit snad jen sběrači dřeva, kteří se dennodenně vydávají po stezkách na nedaleké mýtiny ukryté pod větvemi vzrostlých eukalyptů.

I když je starověký náboženský komplex zasazen do venkovského prostředí, není příliš obtížné se k němu dostat. Jako správní dobrodruhové nasedáme na nekvalitní motocykly a vydáváme se na neznačenou cestu, na které nám jako „kompas“ má sloužit mapka nakreslená na zadní straně vizitky půjčovny, kde motorky pronajímáme, a přesný výklad manžela majitelky, který při popisu zabočení dvakrát doprava a doleva na 40kilometrovém úseku vehementně gestikuluje. Jak později zjišťujeme, bude miniaturní nákres přibližné trasy ještě potřeba, protože směrovky ukazující k ruinám My Son jsou místy velmi dobře utajeny.  Řidičák není potřeba a o dotazu na smlouvu o pojištění nechce majitelka půjčovny ani slyšet. Platíme šest dolarů a skútry máme pronajaty na celý den. 

Po strastiplné jízdě, kdy ani jeden z motocyklů není stoprocentně v pořádku – jednomu chybí zpětné zrcátko, druhý nestartuje a třetí má příliš velkou spotřebu paliva – a jedné návštěvě motoservisu zcela vyčerpaní přijíždíme do cíle našeho putování. Veškeré starosti a obavy, zda se v pořádku zvládneme dopravit i zpět do historického městečka Hoi An ležícího na vietnamském pobřeží dlouhém bezmála tři a půl tisíce kilometrů, se rázem rozplynou při spatření dávného chamského sídla, které i po 600 letech působí zcela majestátně.

Celý komplex vznikl již ve 4. století našeho letopočtu, což jasně potvrzují archeologické nálezy pohřebních pozůstatků chamských králů. Kamenné věže a svatyně byly postaveny o několik set let později, přesněji v době od sedmého do třináctého století. V časech největší slávy místo čítalo na 70 staveb. Chamští architekti a stavitelé vynikali neobyčejnými stavitelskými zkušenostmi. Místo malty používali pryskyřici smíchanou s rozemletými lasturami a rozdrcenými úlomky cihel. Spáry mezi jednotlivými cihlami byly tedy velmi tenké, díky čemuž celé veledílo překonalo století a dochovalo se do dnešní doby v perfektním stavu.

Ani náboženské sídlo však neuniklo ničivému dopadu, který na něj měl vietnamsko-americký konflikt v 70. letech 20. století. Známky bombardování a stopy po kulkách nesou zdi tohoto skvostného architektonického komplexu dodnes. V zemi se doposud nachází velké množství nevybuchlých min, které nedovolují vzdálit se od vyznačených tras. I přesto je však místo kouzelné a nabízí krátký oddech před jízdou do Hoi An po rušných a nepřehledných vietnamských silnicích.

strana 1 / 2
Publikováno: 22. 10. 2015 22:43 Nahlásit obsah