Čtenářka píše: Modla jménem Facebook

Čtenářka píše: Modla jménem Facebook

Kde jsou ty staré dobré časy, kdy lidé komunikaci tváří v tvář brali jako hlavní způsob dorozumívání?

Upřímně mi chybí doby, kdy jsme s kamarády trávili veškerý volný čas venku a lezli po stromech (já se tedy většinou jen dívala z pevné půdy), hráli na honěnou, na schovávanou a podobně. Když jsme byli starší, tak jsme zase sedávali na lavičce a tlachali  o životě. A hlavně, když jsme jeden druhého chtěli vidět, prostě jsme na sebe zazvonili nebo se domluvili ve škole po obědě. A to mi chybí! Ta osobní komunikace…

Dnes všichni sedíme u svých PC a notebooků, „lajkujeme“, přidáváme si do přátel každého, kdo nám pošle žádost (Kdo je sakra ta holka, co si mě chce přidat do přátel?) Tlačítko „Přidat do přátel“ nám však pravé přátele nenahradí. Přání k narozeninám píšeme na popud Facebooku, který nám připomene, že dnes má dotyčný narozeniny. Vážně je takový problém zvednout zadek a dojít mu popřát osobně? Tohle by přeci ocenil každý!

„Máš ICQ?“ ptala se mě kamarádka asi v šesté třídě. „Ne, nemám. Co to je?“ zněla má odpověď. „Je to fakt super věc…“ Tehdy mi ICQ přišlo fajn, ale jen na chvíli. Ze strachu, že přijdu o osobní kontakt s lidmi, jsem ICQ nepustila do svého života. A jsem za to ráda!

Další módou byl Skypy, Twitter, Instagram. Vystavovat fotky z důležitých momentů svého života někde na internetu je dnes již samozřejmostí. A tak místo abychom se sešli s přáteli a prohlíželi si vzájemně své fotky z dovolené, prostě je „hodíme“ na zeď a ostatní je můžou „lajkovat“ a psát k nim rádoby vtipné komentáře.

I facebook a podobná místa mají své podivné uživatele. Nejvíce zarážející jsou dvě skupiny lidí pohybujících se na sociálních sítích. Vězte, že je zaručeně poznáte během několika vteřin. Hned vám to vysvětlím.

Případ číslo jedna: Náctiletá slípka, jejíž hlava si o mozku může nechat jen zdát. Tyto slečny poznáte zpravidla podle stovek „přátel“ a (minimálně) stovek fotek, ze kterých se zubí rádoby učesaná slečna s dokonale vyžehlenými vlasy a gelovými drápy, totiž pardon, nehty. Na většině fotek má pak buď bikiny, nebo alespoň tričko s mega výstřihem, který stěží unáší její vnady, a jejím poznávacím znamením jsou krajkové kalhotky, které prostě chtějí být za každou cenu vidět na fotce. A její komunikace se sestává z podivných zkratek typu Mtmr a Muck. Hnus, fuj, tečka.

Případ číslo dvě: Matky až za hrob. Poznáte je snadno. Jejich statusy připomínají deníček novorozence až batolete, alba jim přetékají fotkami jejich prcků a celý svět prostě musí vědět, že  se jejich drobeček právě vykoupal, napapal a… raději nic, však si sami domyslíte. Vážně tohle musí vědět celý svět?

Publikováno: 9. 1. 2014 18:48 Nahlásit obsah