Davos Klosters – lyžařský evergreen i tajná zákoutí

Dej nám like

Zdroj: Tomáš Rucký

Do švýcarského Davos Klosters se jaro rozhodně nechystá, sněhu je tu dostatek, a to dokonce i přímo v údolním městečku Davos. Rekreační lyžaři uvítají výletnické sjezdovky v areálu Parsenn, sporťáci zas prázdné červené tratě na Madrise, která ale zároveň nabídne i vyhrazenou lyžařskou zónu pro děti. Třešinkou na dortu je vesnička Iglu-Dorf.

Co se týká aktuálních sněhových podmínek, působí Davos Klosters už do pohledu ryze zimě. Bílá barva sněhu převládá, nikde nekouká tráva a dostatečná pokrývka leží i mimo sjezdovky. Díky lehkým nočním mrazům byly sjezdovky v docela dobrém stavu celý den a výraznější muldy se dělaly akorát odpoledne na údolních sjezdech, kde byl sníh samozřejmě vlivem nižší nadmořské výšky o poznání měkčí.

Zdroj: Tomáš Rucký Zatímco v loňských sezonách jsme vám reportovali hlavně z našeho oblíbeného areálu Jakobshorn, letos jsme si vzali hlavně na paškál menší, nenápadnější, za to o to zajímavější středisko Madrisa, na kterou vás vyveze kabinková lanovka z vesničky Klosters. Mezi Davosem a Klosters pendluje neustále vlak, který je v ceně skipasu a lanovky máte v poměrně krátké dochůzné vzdálenosti od vlakové zastávky.

Zdroj: Tomáš Rucký Madrisa nehostí sice mnoho sjezdovek a hltači lyžařských kilometrů by tu mohli být zklamaní, nicméně sjezdovky tu mají velmi hezký červený sklon a na švýcarské poměry se na spoustě místech otevřou do přehledných dálnic, které tu pravděpodobně díky velmi nízké zalidněnosti budete moct využívat „od kraje ke kraji“. Tím, že je Madrisa ve srovnání se svými kolegyněmi spíše menší areál, je tu o poznání méně rušno než na takovém Parsennu, který je největším areálem v Davos Klosters.

Zdroj: Tomáš Rucký Ačkoli se tu najdou i sjezdovky alá široké cesty, jako je například červená sjezdovka č. 8 spouštějící se z nejvyššího bodu střediska Ratschenjoch (2602 m) nebo jiné užší přejezdy mezi sjezdovkami, celkově se dá i tak říct, že převládají spíš širší sjezdovky, které jsou zpravidla dobře čitelné. Jednou z nich je například přehledná červená trať č. 1, která je obsluhovaná moderní sedačkovou lanovkou a dá se tu dopoledne na manšestrovém koberci nasekat několik ryze sportovních jízd.

Zdroj: Tomáš Rucký Pokud se vydáte na „odvrácenou“ zadní stranu Madrisy, přijdete si spíš jako na výletě v klidné zasněžené přírodě, žádné lanovky, žádné stožáry, nic, co by vám rušilo požitek ze zasněžených plání a horských vrcholků. Skoro jako byste tady zajeli do slepé uličky, nicméně se nemusíte bát, protože zpátky do centra dění vás odsud dostane postarší sedačková lanovka, která jen dodá na romantičnosti této lyžařské části. Co se týče sjezdovek, ani u nich nejste o nic ochuzeni a sjezdovky č. 7 a 9 mají rozhodně co nabídnout – mírné pasáže tu střídají prudší hangy, které už mají docela švung a jenom lehká členitost tratí dodává na jejich zábavnosti.

Zdroj: Tomáš Rucký Zalidněnost střediska je možná téma samotné o sobě a každý den může vypadat jinak. My Madrisu navštívili ve všední den, a i když bylo už na parkovišti poznat, že má spousta švýcarských kantonů prázdniny, lyžovali jsme v areálu do nějaké desáté hodiny prakticky sami. Samozřejmě je stěžejní přijít k páteřní kabinkové lanovce krátce po osmé hodině, protože Madrisa Bahn spouští provoz už v 8:15. I když se po desáté hodině přidaly na sjezdovky různé lyžařské kurzy, byly tratě zaplněné spíš ve vlnách a vždy stačilo jen chvíli počkat, aby měl člověk i tak prakticky prázdnou sjezdovku.

Zdroj: Tomáš Rucký Madrisa je ale především rájem pro děti a z areálů Davos Klosters je pravděpodobně „nejrodinnější“. Jen pár metrů od výstupní stanice kabinkové lanovky z Klosters se skvěje hned několik kratších cvičných svahů, obsluhovanými pojízdnými pásy, které jsou pro děti zároveň postupným transportem na „větší“ sjezdovky obsluhované pomou/kotvou. Děti se tak nenudí jenom na jednom cvičném svahu a mohou jich vyzkoušet hned několik, samozřejmě ideálně posloupně od nejmenšího dětského parčíku po větší.

Zdroj: Tomáš Rucký Jakmile jsou děti zdatnější mohou vesele zamířit na mírnou modrou sjezdovku č.3, kterou obsluhují dvě pomy a jedna kotva a jde prakticky o jednu velkou zábavní zónu pro malé prcky. Kromě klasického cvičného svahu je tu také vyhrazená trať pro obří slalom, jednoduché terénní vlny a mini skůčky a také přívětivá crossová trať. Jde de facto o dětskou část, která je od rychlých červených sjezdovek v dostatečné vzdálenosti, takže se nemísí rychlí lyžaři s těmi pomalejšími.

Zdroj: Tomáš Rucký Zatoužíte-li po rozlehlejším středisku s nádechem oblíbeného safari lyžování, stačí sejít od nástupní stanice kabinkové lanovky Madrisabahn pár metrů níž na vlakové nádraží Klosters Dorf a popojet jednu zastávku na Klosters Platz, odkud se můžete nechat vyvézt velkokapacitní kabinkou na vrchol Gotschnagratt (2285 m), který už je součástí areálu Parsenn, což je největší lyžařský areál v Davos Klosters.

Zdroj: Tomáš Rucký Parsenn je na rozdíl od Madrisy „roztahanější“ a stěžejní sjezdovky se tu spouští hned z několika vrcholů. Nejvyšší bod střediska Wessfluhgipfel sahá až do nadmořské výšky 2 844 m a dává tak vzniknout i zdejší nejdelší sjezdovce, která spadá až do údolního městečka Küblis a měří 14 km. Poslední úsek nad Küblis je sice momentálně nesjízdný, nicméně se dá v pohodě sjet do Klosters, což je s délkou cca 10 km také úctyhodný sjezd. Právě dlouhé atraktivní sjezdy dělají z Parsennu poměrně rušné středisko a o jarních prázdninách je podstatně zalidněnější, než zmíněná Madrisa.

Zdroj: Tomáš Rucký I Parsenn má ale samozřejmě svoje „tajná zákoutí“ a stačí sjet z hlavní tepny areálu, tedy modré sjezdovky č. 15 a zabrousit do krajních částí střediska. Jednou takovou je právě zmíněný vrchol Gotschnagratt, odkud se spouští postranní sjezdovky 43, 44, 45a a 45b, které jsou tím pádem poněkud odstrčené, nejsou tolik frekventované a na jejich sportovních červených sklonech se dají bez žinýrování vykružovat oblouky od kraje ke kraji.

Zdroj: Tomáš Rucký Zbytky ranního manšestru se i kolem poledne dají najít klasicky na sjezdovkách podél kotvových vleků, na kterých se lyžařům moc jezdit nechce a často upřednostňují pohodlí sedačkových lanovek. Díky tomu jsou sjezdovky jako je modrá trať č.3 nebo červená sjezdovka č. 30 relativně volné i během dopolední špičky.

Zdroj: Tomáš Rucký Třešinkou na dortu v Parsennu je Iglu-Dorf, tedy mini vesnička vybudovaná ve stylu iglú. Zvenku to sice vypadá nenápadně a skoro byste si mysleli, že jde o zásoby sněhu na horší časy, ve skutečnosti jsou to ale pospojovaná iglú s bílou sněhovou dekou navrch. Poté, co se po příchodu do ledové jeskyně dojmete nad dekorací vytesanou do ledu se před vámi otevře stylový bar – jak jinak, než zhotovený z ledu, kde si můžete objednat kterýkoli nápoj, od horké čokolády, přes pivo až po Aperol Sprizt.

Zdroj: Tomáš Rucký Z ledu a sněhu je tu ovšem vytesaná celá restaurace se stoly a posezením, samozřejmě na kožešinách a s možností přikrýt se dekou. Sice jsme laborovali nad tím, jestli se nenajíme venku na sluníčku, na druhou stranu švýcarské fondue v iglú znělo trochu jako položka na bucket-listu, tak jsme se ji rozhodli ve svých seznamech nově vytvořit a rovnou odškrtnout. Jedny fondue tu vyjdou na 32 CHF, najíte se z nich ale dva a ještě vám možná zbyde.

Zdroj: Tomáš Rucký Aby toho nebylo málo, tak Iglu-Dorf současně představuje i hotel, takže na postelích vytesaných z ledu můžete dokonce i přenocovat. Cena takovéhoto dobrodružné noci vyjde například v „Romantickém Iglú“ na 538 CHF (14 424 Kč) a je v ní zahrnutý aperitiv, výlet na sněžnicích, večeře, hygienické potřeby, expediční spacák a snídaně. Vybrat si ale můžete i z jiného typu iglú, takže třeba za téměř dvojnásobek sumy můžete nocovat v „Iglu-Suite“ s vířivkou a saunou.

Zdroj: Tomáš Rucký Není třeba podotýkat, že většina restaurací je tu tvořená dřevěnými horskými chatami, které zpravidla nepostrádají prostorné terasy nebo rovnou i lehátkové zóny. Co se týká místní gastronomie, není to samozřejmě jenom o chlebu namočeném v sýru, ale objednat si tu můžete prakticky cokoli, jako jsou například špagety (cca 20 CHF/536 Kč), porce raclettu (cca 18 CHF/483 Kč) nebo ze sladkých dobrot koláč Bündner Nusstorte (7 CHF/188 Kč), což je koláč se zkaramelizovanými ořechy, tedy tradiční pochoutka kantonu Graubünden.

Zdroj: Tomáš Rucký Zajímají-li vás i další švýcarské cenovky, tak káva s mlékem vyjde na cca 4,90 CHF (131 Kč), horká čokoláda 4,50 CHF (120 Kč), třetinka coca-coly 4,50 CHF (120 Kč) a třetinka piva nebo radlera 5,50 CHF (147 Kč). Na Madrise v horské restauraci Madrisa-Hof jsme si mimochodem velmi pochutnali na Prättigauerském rizotu, které bylo přelité sýrem z domácí sýrárny v Prättigau a vyšlo na 24,50 CHF (657 Kč). Cena celodenního skipasu v Davos Klosters zahrnující celý region, tedy 5 lyžařských areálů činí pro dospělého v hlavní sezoně 86 CHF (2 306 Kč), při koupi online ji máte za 84 CHF (2 252 Kč).

Zdroj: Tomáš Rucký

Davos Klosters v kostce:

Vzdálenost z Prahy cca 7,5 hod (670 km)

Celodenní skipas Davos Klosters dospělí online 84 CHF (2 252 Kč)

Celodenní skipas Madrisa dospělí online 67 CHF (1 796 Kč)

Celý ceník www.davos.ch/en/discover/mountains/prices-tickets

Provozní doba 8:15 – 16:00

Parkování Madrisa 5 CHF (134 Kč)

Webové stránky www.davos.ch, www.klosters.ch

Aktuální informace o počasí www.snow.cz/stredisko/96-davos-klosters

Zdroj: Tomáš Rucký V Davos Klosters jsme reportovali na lyžích FISCHER, s hůlkami KOMPERDELL, v oblečení REHALL, v helmách a brýlích SMITH a s vyhřívanými rukavicemi a ponožkami THERMIC.