Éra dokonale uklizeného domova končí. Novým trendem je smysluplný nepořádek
Dokonale prázdná kuchyňská linka, na konferenčním stolku jediná váza a všechny drobnosti pečlivě ukryté ve skříních. Ještě před pár lety by přesně takto vypadal ideální domov. Jenže pokud máte na poličce fotky z dovolené, na gauči rozečtenou knihu a na kuchyňské lince položený hrnek, který používáte každé ráno, nemusíte mít výčitky.
Vzpomínáte si ještě na dobu, kdy jsme obdivovala interiéry, ve kterých jako by nikdo nebydlel? Bílé stěny, světlé dřevo, několik pečlivě vybraných dekorací a hlavně nikde nic navíc. Minimalismus nás několik let přesvědčoval, že uklizený domov znamená téměř prázdný domov.
Jenže právě to se začíná měnit. Podle nové globální studie IKEA dává 59 procent lidí před přísně minimalistickým interiérem přednost domovu, který působí zabydleně. Místo dokonalosti se tak dostává do popředí něco mnohem přirozenějšího. A to domov, ze kterého je poznat, kdo v něm žije.
Domov už nemusí vypadat jako z katalogu
Trend „meaningful mess“, tedy smysluplný nepořádek, neznamená, že máme přestat uklízet, nechat nádobí několik dní ve dřezu a rozházené oblečení na podlaze. Jde spíš o odmítnutí představy, že všechny stopy každodenního života musíme okamžitě schovávat.
Na stolku tak klidně můžeme nechat ležet knihu, kterou právě čtete. Na kuchyňské lince může stát kávovar, mísa s ovocem i sklenice s vařečkami, protože je několikrát denně používáme. Na polici nemusí být tři dokonale sladěné keramické vázy, ale fotografie dětí, mušle přivezená od moře, starý hrnek po babičce nebo svícen, který jste si koupila na dovolené.
Právě předměty spojené se vzpomínkami se ukázaly jako mimořádně důležité. V globální studii IKEA celých 82 procent dotázaných přiznalo, že doma uchovává věci z čistě sentimentálních důvodů, přestože je třeba téměř nikdy nepoužívá nebo je má schované. A zřejmě to není nic neobvyklého. Psychologický výzkum dlouhodobě ukazuje, že předměty mohou fungovat jako součást naší identity. Připomínají nám lidi, místa nebo životní období a pomáhají vytvářet pocit, že prostor, ve kterém žijeme, je skutečně náš.
Po letech minimalismu chceme domovy, které mají příběh
Tato změna je ostatně vidět i v současných interiérových trendech. Stále častěji se objevují místnosti plné knih, obrazů, textilií, sbírek, starého nábytku nebo předmětů přivezených z cest. Nikoliv náhodně nahromaděných, ale poskládaných tak, aby něco vypovídaly o člověku, který v místnosti žije. Designérka Lori Weitzner například letos v magazínu Homes & Gardens upozornila, že právě fotografie, zděděný nábytek, umění a předměty získané během cest jsou jedním z nejlepších způsobů, jak vytvořit skutečně osobní interiér.
Možná je to reakce na roky, během nichž jsme byly prostřednictvím sociálních sítí bombardovány dokonale naaranžovanými domácnostmi. Jenže takové místnosti bývají krásné na fotografii, zatímco skutečný život vypadá trochu jinak. Máme děti, domácí mazlíčky, koníčky, vaříme, pracujeme z domova a něco právě vyrábíme. V obýváku se objeví deka, v kuchyni rozevřená kuchařka a v předsíni boty, které si za dvě hodiny zase obujeme. Smysluplný nepořádek říká, že není potřeba všechny tyto důkazy života okamžitě odstranit.
Máte doma „zásuvku zkázy“? Nejste v tom sama
Nová studie IKEA navíc odhalila jednu domácí zvláštnost, kterou možná dobře znáte. Celých 68 procent domácností má nějakou zásuvku nebo krabici, do níž ukládá všechno, co vlastně nemá své místo. Staré nabíječky, baterie, izolepu, náhradní klíče, propisky, gumičky, účtenky, šroubky nebo kabel od zařízení, které už možná ani nevlastníte. IKEA jí s nadsázkou říká „drawer of doom“, tedy něco jako zásuvka zkázy.
A ještě jeden údaj možná uklidní všechny z nás, které před návštěvou provedou nikoliv důkladný úklid, ale spíše bleskový přesun věcí z očí. Přibližně 34 procent lidí přiznává, že před příchodem hostů jednoduše přemístí nepořádek z jedné místnosti do druhé. Každý desátý člověk dokonce někdy zrušil návštěvu přátel, protože měl doma příliš velký nepořádek. Zdá se tedy, že fotografie dokonale uklizených domácností ukazují jen velmi malou část toho, jak ve skutečnosti žijeme.
Smysluplný nepořádek ale rozhodně není omluvou pro chaos. Rozdíl je především v tom, zda nám věci kolem nás dělají radost a prostor díky nim působí osobně a zabydleně, nebo nám naopak překážejí a začínají nás obtěžovat. Rozečtená kniha na gauči, fotografie na poličce nebo oblíbený hrnek na kuchyňské lince jsou přirozenými stopami každodenního života. Hromady oblečení, přeplněné pracovní plochy a věci, které neustále hledáme, už jsou něco jiného. Nový trend nám tedy nedává důvod přestat uklízet. Spíš připomíná, že náš domov nemusí vypadat jako stránka z katalogu, aby byl krásný a abychom se v něm cítili dobře.
