Světový den jídla si každoročně připomínáme 16. října. Ukazuje nůžky mezi chudobou a blahobytem

Světový den jídla se 16. října slaví již od roku 1981. Tento významný mezinárodní den si každoročně připomíná více než 150 zemí světa. Světový den jídla přitom vznikl na základě rozhodnutí Organizace OSN pro výživu a zemědělství. Co je jeho podstatou?

K jídlu by měli mít přístup všichni lidé bez rozdílu

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) vznikla 16. října roku 1945. O několik desítek let později rozhodla, že si ve výroční den jejího založení začneme každoročně připomínat Světový den jídla.

Tento významný mezinárodní den, který každým rokem spadá na 16. října, zvyšuje a podporuje celosvětové povědomí o bezpečnosti potravin. Také upozorňuje na nutnost toho, aby měli k výživné stravě zajištěný přístup opravdu všichni obyvatelé planety.  Světový den jídla také připomíná závazek jednotlivých států světa, kterým je docílit na Zemi do roku 2030 nulového hladomoru (#ZeroHunger).

Přístup k potravinám: Chudoba versus blahobyt

Světový den jídla uznává více než 150 zemí z celého světa. A to Českou republiku nevyjímaje. Jde tedy o jeden z nejvýznamnějších mezinárodních dnů zahrnutých v kalendáři OSN, který poukazuje na to, jaký přístup k jídlu mají lidé žijící v chudobě, a jaký naopak lidé žijící v blahobytu.

Zdroj: Shutterstock.com Organizace OSN pro výživu a zemědělství však v rámci Světového dne jídla poukazuje na to, že i v současnosti trpí v určitých částech světa lidé hladem. Příčinou tohoto hladu jsou nejčastěji války a hladomor. Podle OSN je nejefektivnější zbraní proti hladu vzdělanost.

Ve vyspělých ekonomikách je problémem obezita a civilizační nemoci

Světový den jídla, který spadá na 16. října, upozorňuje rovněž na to, že ekonomicky vyspělé státy mají oproti rozvojovým zemím naprosto opačný problém. Lidé ve vyspělých ekonomikách netrpí hladem, mají naopak v rámci své stravy nadměrný příjem energie. Výsledkem tohoto nezdravého životního stylu je nadváha nebo obezita, která má za následek vznik vážných civilizačních onemocnění. Nejčastěji jde o nemoci srdce a cév, které ve vyspělých státech patří k nejčastějším příčinám úmrtí.