Od 6.5. se dá už volně vycestovat do našeho oblíbeného Švýcarska, takže jsme se rovnou v polovině června vydali do kantonu Graubünden a krásy švýcarských velehor jsme si tentokrát užili pěkně z pohodlí tichých červených vláčků Rhétské dráhy.
Ve Švýcarsku jsou totiž vlaky skoro víc atrakcí, než dopravním prostředkem a u takového Bernina Expressu to platí dvojnásob.
Výlet jsme začali ve Svatém Mořici, kde jsme nasedli na Bernina Express, pro který jsou typická panoramatická okna, takže víc vidíte. A o to v Bernina Expressu jde, protože projíždíte po nejvýše položené trati v Alpách, takže ty nejkrásnější švýcarské scenérie zahrnující jak ledovce, jak tyrkysově modrá jezera, vidíte přímo z pohodlí vlaku bez nutnosti nějakého dlouhého vandru nebo cyklovýletu.
Zdroj: Tomáš Rucký
Jinak motto Bernina Expressu zní „Od ledovců k palmám“, takže už za městečkem Ponteresina jsme se díky výhledu na mohutné ledovce nemohli odlepit od okna. Když už jsme zavařili foťáky a kamery, rozhodla se tahle graubündenská krajinka vytasit s dalším esem v rukávu, kterým bylo jezero Lago Bianco u stanice Ospizio Bernina (2 253 m), což je vůbec nejvýš položená železniční stanice Rhétské dráhy, právem tedy přezdívaná jako „Střecha Rhétské dráhy“.
Zdroj: Tomáš Rucký
Z Ospizio Bernina vlak začne postupně klesat přes Alp Grüm (o něm jsme psali v zimě), Cavaglii až do městečka Poschiavo, za kterým vlak opět těsně lemuje jezero, tentokrát Lagho di Poschiavo. Tohle jezero už sice není tyrkysově modré a nekontrují mu ledovce, na druhou stranu máte díky rozbouřené hladině pocit, že jedete podél moře.
Zdroj: Tomáš Rucký
O tom, že s tím mořem nejsem až tak od věci, svědčí i „Miralgo Beach“ na samém jihu jezera u stanice Miralgo. Není to sice písčitá pláž se slunečníky, ale terasa na zelené trávě s výhledem na jezero a možnost objednat si k tomu poctivý Aperol Sprizt (určitě bude poctivý, když ho dělal Ital!) by mohly leckoho donutit vystoupit z vlaku a dát si tu za zvuku šplouchajícího jezera pauzu.
Zdroj: Tomáš Rucký
Do Tirana jsme sice až nedojeli, ale nenechali jsme si ujít ještě jeden foto-spot jen pár minut za Miralgem, a tím je unikátní točitý viadukt Brusio, který na vás kouká z každé brožurky Rhétských drah.
Zdroj: Tomáš Rucký
V jakékoli stanici si samozřejmě můžete vystoupit a podniknout výlet za krásami švýcarských Alp. My jsme vystoupili na nádražíčku Alp Grüm, které je dostupné pouze vlakem rhétské dráhy (a samozřejmě s dávkou fyzičky i pěšky nebo na kole), a odtud jsme se klesající horskou pěšinou vydali na nedaleké tyrkysově modré jezero Lagh da Palü.
Zdroj: Tomáš Rucký
Jezero Lagh da Palü se nachází jen půlhodinku od nádraží Alp Grüm, takže celý výlet i se svačinou u jezera zabere něco málo přes hodinku.
Zdroj: Tomáš Rucký
Vlaky Rhétské dráhy jsou dobrým pomocníkem také při cykloturistice, koneckonců trasu Svatý Mořic-Tirano kopíruje i cyklotrasa MTB Bernina Express, takže kdykoli dojdou síly, můžete naskočit na vlak. Typický alpský trail s minimem náročnosti na techniku vede z Ospozio Bernina do Morteratsch, tam zas můžete využít vlaku RHB a dostat se zpátky na místo startu, případně jinam.
Zdroj: Tomáš Rucký
Při jízdě na tomhle trailu jsem si připadala jak v krajině Pána prstenů – bezlesé pláně hrály snad všemi odstíny zelené barvy a do hor příroda namixovala kromě zelené ještě šedou a bílou, takže předpokládaný hodinový sjezd se nám díky zastavování na výhledy skoro o polovinu protáhnul. Trail po celou dobu jel ale svižně z kopce, byla potřeba jen minimum šlapání a střídala se tu vyhlazená pěšinka s občasnými techničtějšími kamenitými pasážemi, vše ale zvládne i rekreační jezdec.
Zdroj: Tomáš Rucký
O něco techničtější trail vede z Ospizio Bernina na druhou stranu směrem do Poschiava, respektive od železniční stanice je potřeba vyšlápnout malý kopec k restauraci Cambrena a odtud jet asi 2 minuty po hlavní silnici na Bernina Pass. Prakticky za cedulí Bernina Passu startuje po pravé straně zmíněný trail a už v jeho úvodu cítíte ty pravé trailové vibrace, protože se jede už od začátku po ortodoxní turistické pěšině plné kamenů i jezdivých flow pasážích, takže rovnou odemykejte tlumiče a připravte se na kilometry enduro-labůža!
Zdroj: Tomáš Rucký
Trail je zhruba 20 km dlouhý, střídají se na něm i mírné výjezdy, vše se ale odehrává na přírodní pěšině a samozřejmě jak jinak než s výhledem na hory, který příjemně rozptyluje od jízdy. Jediné, co chvílemi trochu kazí atmosféru, je nedaleká silnice – jde o všem jen o horní část trailu a pořád tu zbývá dost výhledů na to, aby vás silnice nijak nerušila.
Zdroj: Tomáš Rucký
Pokud chcete brázdit železnici Rhétské dráhy, jak se vám zlíbí, nastupovat a vystupovat, kde se vám zamane, kupte si ideálně celodenní jízdenku na vlak a máte vystaráno. Celodenní jízdenka v druhé třídě vyjde na 75 CHF na osobu. Za kolo je potřeba si připlatit i k celodenní jízdence a mějte na paměti, že Bernina Express kola nepřeváží, všechny ostatní červené vláčky Rhétské dráhy ano.
Zdroj: Tomáš Rucký
Ubytovaní jsme tu byli v romantickém hotýlku Cambrena, který najdete přímo u silnice vedoucí přes Bernina Pass a máte to odtud jen kousíček na stanici Ospizio Bernina. Hotel nabízí polopenzi a útulné pokojíčky s výhledem na jezero Lagho Bianco.