Rhétská dráha – od švýcarských fondue k italskému gelatu

Dej nám like

Zdroj: Tomáš Rucký

Se švýcarskými horami a lyžováním jdou skoro ruku v ruce také typicky červené vláčky, které v kantonu Graubünden spravuje největší soukromá železniční společnost Rhétská dráha. Vlakem se tu pohodlně můžete vypravit za lyžováním, za pěším výletem, za výhledem na ledovce, za švýcarskými fondue nebo i za italským gelatem.

I cesta může být cíl, a u švýcarských vlaků to platí dvojnásob. Už jen pohled na horské scenérie švýcarských Alp je sám o sobě zážitkem, a pokud si ho můžete vychutnat z pohodlí útulného vagonu, dostává cestování vlakem úplně jiný rozměr. Jedním z hlavních zážitkových vlaků ve Švýcarsku je slavný Bernina Express, který pendluje na berninské dráze mezi švýcarským Svatým Mořicem a italským Tiranem. Protože z Tirana navazuje na vlak ještě červený autobus Bernina Express, který pokračuje údolím Valtellina až do Lugana, zní motto tohoto ikonického vlaku „od ledovců k palmám“.

Zdroj: Tomáš Rucký Bernina Express vyráží ze Svatého Mořice 5x za den (8:48, 10:48, 13:48, 14:48 a 15:48) a od ostatních červených vlaků liší svými panoramatickými vagony, které má povětšinou pouze dva, a tak je potřeba si do nich vždy rezervovat místenku. Kouzlo panoramatického vagonu spočívá ve velkých oknech, které jsou směrem ke stropu zaoblené, takže vám neuteče ani pohled na špičky ledovců.

Zdroj: Tomáš Rucký Ze Svatého Mořice stoupá vlak směrem k městečku Pontresina, na tomto úseku ještě nechte foťák na vašem telefonu v klidu odpočívat, i když vás budou už po startu svrbět ruce. To nejlepší přichází od stanice Morteratsch, kde se za okny objeví stejnojmenný ledovec a s každým dalším kilometrem krajina odkrývá víc a víc z dalších pověstných ledovců vypínajících se kolem Bernina Passu. Mně osobně se nejvíc líbí kroutící se železnice mezi stanicí Diavolezza a Ospiziem Bernina.

Zdroj: Tomáš Rucký Ospizio Bernina je jedním z „highlightů“ berninské dráhy, protože leží v nadmořské výšce 2 253 m.n.n. a je tak nejvýše položenou železniční stanicí Rhétské dráhy. Zatímco po levé straně máte vysokohorský průsmyk Bernina Pass (2 328 m), po pravé straně se před vámi rozprostírá jezero Bianco, které v zimě tvoří rozsáhlou zamrzlou plochu nad kterou se v plné kráse tyčí ledovec Cambrena (3 602 m). Kolem jezera Bianco už sice budete mít možná na telefonu díky množstvím fotek plnou kartu, i tady ale horská scenérie stojí za nejedno zvěčnění.

Zdroj: Tomáš Rucký Hned další zastávkou je Alp Grüm (2 091 m), což je historické romantické nádražíčko, které je dosažitelné jen a pouze vlakem Rhétské dráhy, a pak už následuje dlouhé klesání do údolí Val di Poschiavo. Tady už začne ubývat sníh i výhledy na hory, postupně přibývá zelená tráva a ve vzduchu začnete cítit blížícího se italského ducha. Kolem jezera Lago di Poschiavo na vás už dýchne skoro letní atmosféra, až začnete litovat, že máte na sobě teplé lyžařské kalhoty.

Zdroj: Tomáš Rucký Kousek pod jezerem Lago di Poschiavo přichází na řadu další z unikátů Rhéstké dráhy, a to kruhový viadukt Brusio, který vás otočí o 360 stupňů. Tuhle architektonickou parádu si paradoxně o něco víc užijete jako „vnější pozorovatelé“, protože z okna vlaku toto zatočení tolik nevynikne. Pro lepší ukázku si tedy dovolím přiložit fotku z léta, ačkoli v zimě jde prakticky o stejný pohled, jen ta tráva je o chloupek méně zelenější. Brusio pod sněhem jsme zatím nezažili, ale zajímalo by nás, jestli někdo ano.

Zdroj: Tomáš Rucký Konečnou stanicí je italské Tirano, kdy projíždíte místy dost natěsno mezi italskými domečky, tak raději moc nevyklánějte z okýnka hlavu. Na náměstíčku ale směle vykoukněte, protože horská panoramata vystřídají ta historická a v plné kráse se před vámi bude tyčit renesanční basilika Madonna di Tirano. Z tiranského nádraží to pak buď můžete otočit hned vlakem zpátky, nebo tam můžete posedět nějakých 40 minut u poctivého italského gelata.

Zdroj: Tomáš Rucký Na zpáteční cestě jsme si vystoupili na zmíněném nádražíčku Alp Grüm, jehož součástí je také restaurace s prosluněnou teráskou. Zatím nám tady vždycky chutnalo, takže si tady troufneme doporučit vám pauzu na oběd. Ideálně si ho vychutnejte na zmíněné terase, odkud máte přímý výhled na ledovec Palü.

Zdroj: Tomáš Rucký

Komu by se na Alp Grüm hodně zalíbilo, může tady dokonce i přenocovat v útulném pokojíčku, z jehož okna budete mít ryzí horskou divočinu jako na dlani. Poslední známku civilizace tady zaznamenáte u večeře, ke které doporučujeme švýcarskou specialitu fondue, pak už si můžete na pokoji otevřít okno a vychutnávat si ticho hor a ledovec Palü, který je hned po ránu dramaticky nasvícen slunečními paprsky vycházejícího slunce.
Jednosměrná jízdenka na Bernina Express na trase Svatý Mořic – Tirano vyjde ve druhé třídě na 32 CHF, zpáteční pak na 64 CHF. V první třídě stojí jednosměrná jízdenka 56 CHF a zpáteční 112 CHF. Velký rozdíl mezi první a druhou třídou jsme ale nezaznamenali, jen ten, že první třída je díky vyšší ceně prakticky prázdná, takže máte víc místa na přebíhání mezi okny, když si chcete užít výhled na té i druhé straně. My jsme si pořídili jen jednosměrnou jízdenku, protože zpátky se pak můžete dostat kterýmkoli vlakem, který je prakticky stejně na úrovni, jako Bernina Express pouze nemá panoramatické vagony, a hlavně jsme si mohli po cestě kdekoli vystoupit, viz. oběd na Alp Grüm a pokračovat dále jiným vlakem. Na cestování nejen s vlaky Rhétské dráhy, ale celkově po Švýcarsku doporučujeme Swiss Travel Pass, který vám nějaký ten frank ušetří, a nemáte starosti s pořizováním jízdenek z automatů, se kterými se já na některých malých nádražíčkách nějak pořád ne a ne skamarádit.

Zdroj: Tomáš Rucký Prakticky na kterékoli zastávce můžete vyskočit z vlaku a udělat si výlet na běžkách, psali jsme v reportu loni zde, nebo na sněžnicích, psali jsme v tomto reportu. Tentokrát jsme se tedy pro změnu vydali na výlet pěšky, a i když to bylo jen „ze stanice do stanice“, zabralo nám to prakticky půl dne. Vybrali jsme si horský úsek mezi stanicí Lagalb a Ospizio Bernina, kde na vás z jedné strany dohlížejí ledovce a z druhé jednou za čas hodí oko červený vláček, který má z venku zase trochu jiné kouzlo.

Zdroj: Tomáš Rucký I když by se na tuto trasu daly doporučit spíš sněžnice, i v běžných zimních botách se tu dá kolem berninského passu v pohodě pochodit, protože z léta turistické trasy jsou částečně i v zimě udržované, a my jsme tu šli po relativně zpevněné zasněžené cestě. I když tu vyloženě nevede oficiální běžkařská stopa a hlavní tratě na běžky vedou mezi stanicí Morteratsch, Pontresinou a Svatým Mořicem, i tady se dalo zahlédnout pár běžkařů. I když byste ale měli v nějaké stanici jen vyskočit a jít se kousek projít, stojí zdejší „nekomerční“ příroda za to.

Zdroj: Tomáš Rucký Vlaky Rhétské dráhy vás samozřejmě dovezou i za lyžováním, takže můžete spojit hned dva zážitky najednou. Červeným vláčkem se v Graubündenu můžete dostat například do Arosy, která je spojena s Lenzerheide, do proslulého Davos Klosters nebo do rétorománského Scuolu.

Zdroj: Tomáš Rucký My jsme se tu vlakem nechali odvézt přímo na sjezdovku ledovce Diavolezza do stejnojmenné stanice, která leží necelých 40 minut od Svatého Mořice směrem do Tirana. Tady vystoupíte z vlaku, uděláte pár kroků a už stojíte na pojízdném pásu, který vás doveze prakticky až k pokladně. Odtud už jezdí kapacitní kabina každých 20 minut a vyhoupne vás přímo do ledovcové pohádky, protože se před vámi hned u výstupu z horní stanice otevře výhled na ledovce Cambrena, Bernina, Palü nebo Morteratsch.

Zdroj: Tomáš Rucký

Diavolezza společně s protějším kopcem Lagalb nabídne 32 km sjezdovek a páteřním dopravním prostředkem je velkokapacitní visutá lanovka, v nejhornějším patře střediska pak operuje ještě jedna sedačková lanovka. První lano na jaře tu vychází už na osmou ranní a díky dvacetiminutovým intervalům kapacitní lanovky z údolí se lyžaři rovnoměrně rozprostřou, a pokud si necháte hlavní vlnu odjet, budete v areálu prakticky sami.

Zdroj: Tomáš Rucký Areál sice nabídne jen dvě hlavní sjezdovky, ta údolní je ovšem pekelně dlouhá a na své délce několikrát změní profil, takže se tu střídají rychlé červené padáčky s panoramatickými úseky lemující vrstevnici, odkud se nabízí až pohádkové výhledy na zasněženou krajinu a nechybí tu ani krásné carvovací pláně, které neberou konce. Díky minimu lidí se tak dá velmi dobře lyžařsky vyžít v „menším“ švýcarském středisku.

Zdroj: Tomáš Rucký Nutno podotknout, že koncem března panují na Diavolezze špičkové lyžařské podmínky. Zatímco rakouské areály se nyní mimo sjezdovky už prakticky zelenají, tady je jaro v nedohlednu. Na sjezdovkách i mimo ně leží dostatek sněhu, který má díky lehkým mrazíkům výbornou konzistenci na akorátní zakrajování lyží do manšestru. V průběhu dne se tu nevyšoupaly žádné plotny, ani se nenahrnuly muldy a snad si i troufnu říct, že šlo pro nás o jedny z nejlepších lyžařských podmínek vůbec. Lyžovat se tu má dokonce až do 7.5.2023, takže ještě stíháte.

Zdroj: Tomáš Rucký Třešinkou na dortu na Diavolezze je jacuzzi přímo vedle horské chaty Berghaus Diavolezza, která leží v nadmořské výšce 3 000 m, a z horké vody se tak můžete kochat výhledem na zmíněné ledovce Cambrenu, Berninu, Palü nebo Morteratsch. Jacuzzi je potřeba dopředu rezervovat a pak už stačí sebou na lyže přibalit jen plavky. Cena je 29 CHF a v ceně je zapůjčení ručníku, županu a také ovoce a voda s ledem.

Zdroj: Tomáš Rucký

Rhétské dráhy v kostce:

Vzdálenost Praha – Svatý Mořic 8 hod 10 min

Informace o Švýcarsku www.mojesvycarsko.com/clanek/1392-rhetska-draha

Web Rhétské dráhy www.rhb.ch/cz/home

Ceny jízdného www.rhb.ch/de/ticket-abonnemente

Bernina Express www.mojesvycarsko.com/clanek/374-bernina-express

Swiss Pass www.mojesvycarsko.com/clanek/386-doprava-po-svycarsku-swiss-travel-system-sts

Spoje ČR-Švýcarsko www.cd.cz/typy-jizdenek/vlakem-do-evropy/-27010/

Diavolezza www.diavolezza.ch

Hotel Alp Grüm www.alpgrum.com

Zdroj: Tomáš Rucký Na Diavolezze jsme reportovali na lyžích FISCHER, s hůlkami KOMPERDELL, v oblečení REHALL, v helmách a brýlích SMITH a s vyhřívanými rukavicemi a ponožkami THERMIC.