Fotogenické věže z kamenů vypadají v krajině nádherně. Ničí ale přírodu

Fotogenické věže z kamenů vypadají v krajině nádherně. Ničí ale přírodu Zdroj: Shutterstock.com

Spousta z nás začala v důsledku koronavirové krize chodit do přírody častěji, než tomu bylo v předchozích letech. Ať už jdeme do kopců nebo procházíme údolím řek, uchvacují nás nádherné přírodní scenérie. Aby byl pohled na přírodu i přes hledáček fotoaparátu ještě krásnější, někteří se neubrání stavění věží z kamenů. Proč je to ale špatně?

Stavění kamenných mužíků nemá v dnešní době praktický význam

Stavění pyramid z kamenů rozhodně není výdobytkem dnešní doby. Kamenné mužíky (rock stacking) byste uprostřed divoké přírody našli již v době starověku. Tyto stavbičky z kamenů však sloužily ke zcela jiným účelům, nežli je tomu v dnešní době. 

Kamenné věže ve starověku fungovaly jako záchytné body, kterými si lidé značili prostor a díky kterým se tak ve volné přírodě neztratili. Stavění mohyl z kamenů bylo rovněž součástí pohřebních rituálů. V dnešní době však kamenné věže nemají takřka žádný praktický význam. Samozřejmě až na nejvyšší pohoří světa (zejména Himaláje), kde kamenné věže slouží jako orientační body pro turisty a horolezce. V našich zeměpisných šířkách však spousta lidí staví kamenné mužíky jen tak pro zábavu, anebo pro pěknou fotku, kterou následně sdílejí na sociálních sítích.

Kamenné věže jsou trnem v oku ochráncům přírody. Proč?

Věže z kamenů jsou na první pohled neuvěřitelně fotogenické. Pokud se v Česku vypravíte do volné přírody, zjistíte, že tyto věžičky však nejsou ničím výjimečným. Narazíte na ně v českých horách i v údolích řek. Ochránci však upozorňují na to, že lidé, kteří věže z kamenů pro zábavu stavějí, nevědomky ničí přírodu. Jestli máte nutkání si uprostřed volné přírody postavit kamenného mužíka i vy, přinášíme vám důvody, proč to nedělat.

Ohrožujete život některých živočichů a rostlin

Kameny nacházející se ve volné přírodě jsou součástí biotopu velkého množství drobných živočichů a rostlin. Když začnete s jednotlivými kameny hýbat, můžete některým živým tvorům vzít jejich přirozené útočiště, v němž se skrývají před nepříznivým počasím nebo před predátory. Často jim nevědomky berete místo, které jim mělo sloužit k dalšímu rozmnožování.

Například v korytech říček a řek ukládají na kameny své jikry některé druhy ryb. Na kamenech často najdete i larvy hmyzu. Útočiště na říčních kamenech nacházejí i drobní živočichové nebo na nich rostou vodní rostliny. Když tento kámen vyndáte z vody, abyste postavili věž, tito drobní tvorové a jejich vajíčka či larvy zůstávají uchycení na kameni. Na suchu pak následně hynou.

Narušujete geomorfologické procesy a podporujete erozi půdy

Když postavíte jednu věž z kamenů, rozhodně to není velký prohřešek. Jestliže ale kolem projde dalších sto lidí, kteří podle vás udělají to samé, podle ochránců přírody to je už velmi závažná věc. Při vyzvednutí kamenů z říčky či řeky může v masovém měřítku dojít ke změně morfologie koryta řeky. 

Rozebíráním kamenů a stavěním pyramid na hřebenech hor zase můžete nevědomky pozměnit geomorfologické procesy, které trvaly tisíce let. Přesouváním a hromaděním kamenů na jiná místa navíc obnažujete půdu a můžete tak zbytečně urychlit její erozi.

Autor:
Publikováno: 26. 5. 2020 12:10 Nahlásit obsah