Zavařování už není pouze koníčkem našich babiček. Propadla mu mladá generace
Pamatujete si na kuchyň plnou zavařovacích sklenic, vůni octového nálevu a babičku, která koncem léta zpracovala skoro všechno, co přinesla zahrada? Možná jsme si myslela, že tato éra pomalu končí. Jenže mladá generace teď zavařování, kvašení i domácí výrobě potravin znovu přichází na chuť.
Ještě před několika lety mohlo domácí zavařování působit tak trochu staromódně. Zatímco naše babičky si na zimu připravovaly sklenice zavařených okurek, kompotů, marmelád a čalamády, mladší generace si podobné výrobky jednoduše koupila v supermarketu. Teď se ale situace obrací. Domácí fermentování, nakládání zeleniny, příprava džemů, másla nebo kořenících směsí se vrací do módy a sociální sítě z někdejší každodenní domácí práce udělaly vyhledávaný koníček.
Například Pinterest letos upozorňuje na rostoucí zájem o takzvané „grandma hobbies“, tedy činnosti, které jsme si dlouhá léta spojovaly především se staršími generacemi. Patří mezi ně pletení, háčkování, zahradničení nebo vyšívání, stále častěji se k nim ale přidává také kuchyně. Výrazně roste vyhledávání receptů na fermentované potraviny, domácí kořenící směsi nebo různé druhy zavařenin. Mladí zkrátka znovu objevují dovednosti, které jejich babičky považovaly za naprostou samozřejmost.
Místo scrollování mladá generace plní sklenice
Možná právě proto je tento trend tak sympatický. V době, kdy velkou část dne trávíme před obrazovkami, nabízí zavařování něco úplně jiného. Vezmete do ruky zeleninu nebo ovoce, nakrájíte je, připravíte nálev či směs a za chvíli před vámi stojí několik sklenic s něčím, co jste si vyrobily samy.
Právě hmatatelný výsledek je jedním z důvodů, proč se mladší generace k podobným koníčkům vrací. Nemusíte přitom vlastnit zahradu ani sklep plný úrody. Stačí koupit pár kilo sezónního ovoce nebo zeleniny na trhu a vyzkoušet si jediný recept. Jedna sklenice domácích kvašáků nebo několik skleniček povidel úplně stačí k tomu, abyste zjistili, proč zavařování naše babičky tolik bavilo.
Navíc už nejde jen o praktické zásoby na zimu. Sklenice s domácími marmeládami, nakládanou zeleninou nebo kořenícími směsmi se staly také součástí moderní kuchyňské estetiky. Mladí je opatřují vlastními etiketami, dávají je jako dárky a samozřejmě je fotí na sociální sítě.
Kvašáky jsou znovu v kurzu
Jedním z nejsilnějších současných trendů je fermentování. V zahraničí se experimentuje s kimchi, kombuchou nebo nejrůznějšími druhy kvašené zeleniny. My přitom máme vlastní variantu, kterou dobře znaly už naše babičky, a to kvašené okurky.
Na rozdíl od klasických sterilovaných okurek v octovém nálevu vzniká jejich typická kyselá chuť přirozeným mléčným kvašením. Základem jsou okurky, voda, sůl a obvykle také kopr, česnek nebo křen. Zelenina musí při kvašení zůstat ponořená pod hladinou, aby proces probíhal správně. A právě kvašáky dokonale ukazují, jak se dnešní trendy někdy vracejí tam, kde jsme už dávno byly. To, co se nyní na internetu prezentuje jako zajímavý fermentační projekt, bývalo ještě před několika desetiletími úplně běžnou součástí českého léta.
Tip: Osvědčený recept na domácí kvašáky pro vás máme v tomto našem článku.
Čalamáda zachrání přebytky ze zahrady
Další klasikou, která by klidně mohla dostat moderní nálepku zero waste, je čalamáda. Její velkou výhodou je, že do ní můžete zužitkovat několik druhů zeleniny najednou. Hodí se zelí, paprika, okurka, cibule, mrkev a podle konkrétního receptu i další zelenina.
Právě proto byla čalamáda oblíbená v době, kdy se ze zahrady zpracovávalo téměř všechno. Nic nesmělo přijít nazmar a několik posledních paprik, pár okurek nebo hlávka zelí mohly společně skončit ve sklenicích. Dnes bychom stejný přístup označili za udržitelné hospodaření s potravinami. Naše babičky pro něj ovšem žádný módní výraz nepotřebovaly.
Povidla jsou dokonalý „slow“ recept
Když se řekne podzimní zavařování, nesmějí chybět ani švestková povidla. A právě tato dobrota krásně zapadá do dalšího současného trendu pomalého vaření a návratu k jednodušším domácím receptům. Dobrá povidla nepotřebují desítky ingrediencí. Jejich kouzlo spočívá především ve zralých švestkách a dostatku času. Ovoce se pomalu zahřívá a postupně se z něj odpařuje voda, až vznikne hustá, tmavá a výrazně sladká směs.
Pro naše babičky představovala povidla především způsob, jak uchovat velkou úrodu švestek. Pro nás mohou být naopak příjemným víkendovým experimentem. A až si v zimě otevřete vlastní skleničku k lívancům nebo do buchet, možná pochopíte, proč se některé staré domácí dovednosti nikdy úplně neztratily.
Tip: Chcete si připravit opravdu poctivá švestková povidla? Návod jak na to najdete v tomto našem článku.
Možná by naše babičky pobavilo, že se z běžného zpracovávání úrody stává lifestylový trend. Jejich motivace byla totiž především praktická. Byla škoda nechat úrodu zkazit a v zimě se každá sklenice hodila.
