25letý Brit nakažený koronavirem popisuje den po dni: Byla to nejhorší nemoc, která mě potkala

Den 9: Ztratil jsem chuť k jídlu.

Den 10: Mám teplotu. Dopil jsem čtvrtlitrovou lahev whisky a necítím se dost dobře na to, abych šel ven a koupil další. Navíc si už nemyslím, že by mi teď horká voda s medem a whisky pomohla.

Den 11: Najednou se cítím lépe, alespoň fyzicky. Chřipka je snad na ústupu.

Den 12: Zlepšení bylo jen přechodné. Chřipka se mi vrátila a udeřila s ještě větší silou. Sotva dýchám. Jen vstát a jít do koupelny je náročné. Sotva lapám po dechu a jsem vyčerpaný. Potím se, doslova hořím. Mám závratě. Je to jako noční můra. Odpoledne se cítím, jako bych se dusil. Nikdy jsem v životě nebyl tak nemocný. Lapám po dechu, a když vydechnu, je to zvuk, jako by se mačkal papírový sáček. To není dobré. Musím k doktorovi.

Cestu taxíkem přežiji. Rozhodl jsem se jít do nemocnice v Čung-nanu, protože tam je spousta zahraničních lékařů. Není to racionální, ale chci, aby se na mě podíval britský lékař. Moje mandarínština je dobrá, takže si můžu zavolat taxi. Je to 20 minut jízdy. Jakmile se tam dostanu, lékař diagnostikuje zápal plic. Pošle mě také na sérii testů. Trvají šest hodin.

Den 13: Do bytu jsme se včera vrátil dost pozdě, až večer. Doktor mi předepsal antibiotika na zápal plic, ale já se zdráhám je brát. Raději bych nemoc porazil tradičními prostředky, pokud budu moci. Pomáhá mi ale to, že vím, co mi je. Je mi jen 25 let, jsem zdravý, není důvod k obavám. Takže si udělám inhalace. Do horké vody dám tygří mast, přehodím si přes hlavu ručník a inhaluji. Kdyby to nezabralo, mám v rezervě antibiotika.

Den 15: Všechny dny jsou rozmazané.

Den 17: Cítím se trochu lépe, ale nechci se unáhlit. Podobné zlepšení jsem zažil už dřív.

Zdroj: thesun.co.uk Den 19: Je mi dost dobře na to, abych se dostal z domu a koupil další tygří mast na inhalace. Už se mi vrátil čich, takže vím, co sousedé vaří. A vrací se mi po dvou týdnech chuť k jídlu.

Den 22: Doufal jsem, že se dnes vrátím do práce, ale smůla. Zápal plic sice ustoupil, ale tělo mě bolí, jako by mě přejel parní válec. Bolí mě hlava a také uši.

Den 24: Halleluja! Konečně je mi líp. Kdo mohl tušit, že je chřipka tak příšerná?

Den 52: Nemocnice mi oznámila, že jsem byl infikován novým typem koronaviru. Měl bych být rád, nyní už tuto nákazu nemohu chytit, jsem imunní. Když opustím byt, musím ale nosit roušku jako všichni ostatní, jinak riskuji zatčení. Čínské úřady se velmi snaží omezit šíření nákazy.“

(Zdroj: Novinky.cz)

strana 2 / 2
Autor:
Publikováno: 17. 3. 2020 16:54 Nahlásit obsah