Aletsch Aréna – oblouky u největšího alpského ledovce

Dej nám like

Zdroj: Tomáš Rucký

Švýcarský areál Aletsch Aréna leží v kantonu Wallis a jeho sjezdovky se spouštějí kolem největšího Alpského ledovce Aletschgletscheru měřícího 23 km. Sjezdovky v Aletsch Aréně jsou díky jižní orientaci celý den prosluněné a jejich panoramatičnost vás bude nutit co pár metrů zastavit.

Aletsch Aréna má tři nástupní místa – Mörel, Fiesch a Betten a ze všech vás z údolí na terasu Aletsch Arény vyvezou kapacitní lanovky či malé kabinkové lanovky rovnou do malebných vesniček Riederalp, Bettmeralp a Fisescheralp, kam se jinak než lanovkou nedostanete a kde se dá ubytovat přímo u sjezdovek. Abychom ráno měli na kopec co nejkratší dojezdovou vzdálenosti, ubytovali jsme se přímo v horské vesničce Riederalp, kde jsme ráno jen vynesli lyže z lyžárny a položili je vedle na sjezdovku.

Zdroj: Tomáš Rucký Přes 100 km sjezdovek všech druhů a barev se spouští z hřebene, který se táhne mezi vrcholy Bettmerhorn (2 858 m) a Riederhorn (2 280 m) přímo podél největšího alpského ledovce Aletschgletscheru. Hřeben nabídne hned několik vyhlídkových míst většinou hned u výstupních stanic lanovek, takže si můžete 23 km dlouhý ledovec prohlédnout hned z několika úhlů. Nám se nejvíc líbila vyhlídka kousek od horní stanice lanovky Bettmerhorn, kam bylo potřeba dojít pár desítek metrů po svých, ale výhled stál samozřejmě za to.

Zdroj: Tomáš Rucký Sjezdovky v Aletsch Areně jsou poměrně pestré a až na pár výjimek se na nich neustále něco děje. Zejména v areálu Riederalp mají tratě velmi proměnlivý charakter, nezbedně se kroutí a vlní, nebo se náhle zalamují v prudké padáčky. Na mírnějších horních úsecích tu máte ale alespoň čas kochat se malebnými panoramaty, kterými je Aletsch Arena pověstná. Pokud zrovna neobdivujete ledovec, můžete okukovat pohádkově zvlněnou krajinu nebo majestátně se tyčící protější hory v dáli s ikonickým Matterhornem.

Zdroj: Tomáš Rucký Zatímco v centrální části Aletsch Arény jsme často naráželi na traverzy a přejezdové sjezdovky, které propojují jednotlivé areály, tu a tam se při přejíždění našla i nějaká ta širší přehledná „dálnici“, kde byl čas pověnovat se čistě carvingu bez potřeby zastavovat kvůli měnícímu se profilu trati. Jednou takovou je například modrá sjezdovka č. 41 podél lanovky Blausee v Bettmeralpu, která má do šířky skoro tolik, co do délky, takže připomíná spíš letiště.

Zdroj: Tomáš Rucký Příjemně prostorné a přehledné jsou také sjezdovky v pravé části areálu Bettmeralp, a sice tratě číslo 50 a 51, které jsou sice modrého značení, ale rychlost nám na nich tedy opravdu nechyběla. Při přejíždění do této části jsme křižovali hlavní cestu vesničky Bettmeralp, která byla v plné délce zasněžená a díky tomu, že tu nejezdí auta, se dalo na lyžích dopravit pohodlně až před obchod se suvenýry nebo potravinami.

Zdroj: Tomáš Rucký Trochu odstrčeně na nás působila část Fiescheralp, která není o nic menší než předchozí střediska, v době naší návštěvy se tu ale pohybovalo nejméně lyžařů. Tratě se nám tu líbily přehledností, nicméně sjezdovkám nechyběl ani sportovní charakter v podobě lehkých terénních zlomů. Jediný černý sešup tu hostí měřený rychlostní úsek, kde si stačí pípnout na startu skipas a změří se vám na rovném prudkém úseku maximální rychlost.

Zdroj: Tomáš Rucký V době naší návštěvy byla v provozu většina sjezdovek a sněhové podmínky byly výborné, na rozdíl od Schilthornu, který jsme navštívili před Aletsch Arénou tu bylo o něco víc návštěvníků, přesto se ale netvořily fronty na lanovky a na sjezdovkách se dalo najít dostatek prostoru i pro delší radiusy. Zejména tedy první ranní hodinu jsme na sjezdovkách kroužili prakticky sami.

Zdroj: Tomáš Rucký Aletsch Arena je taková prosluněná terasa, kdy na sjezdovky svítí sluníčko po celý den, ať už jste na jakékoli sjezdovce (samozřejmě v případě slunečného počasí).

Zdroj: Tomáš Rucký „Must-visit“ restaurací v Aletsch Aréně, je kruhová panoramatická restaurace u horní stanice lanovky Bettmerhorn, která je prosklená kolem dokola, takže výhled na zasněžené hory tu uvidíte od jakéhokoli stolu. Využít se ovšem dá i venkovní terasa, odkud výhledy nejsou o nic horší.

Zdroj: Tomáš Rucký

Panoramatická restaurace je jako jedna z mála v areálu samoobslužná, a dojít si tu můžete pro polévky, saláty, sladké koláče, tradiční curry wurst nebo vídeňský řízek. Ceny hlavních jídel se tu pohybují mezi 20 a 30 CHF.

Zdroj: Tomáš Rucký V době naší návštěvy před Vánoci jsme měli štěstí na pěknou večerní chumelenici na poslední den, takže vesničku Riederalp jsme si mohli vychutnat pěkně s nefalšovanou vánoční atmosférou, kterou tu podtrhovali nasvícené stromky a rozsvícená okénka echtovních horských chaloupek. Pokud nesněží, tak si v této výšce můžete užít procházku vesničkou při zapadajícím slunci, panorámata vám tu zkrátka berou dech.