Postní jídla našich předků: Je libo pučálka, pražmo nebo kočičí tanec?

Postní jídla našich předků: Je libo pučálka, pražmo nebo kočičí tanec? Zdroj: Shutterstock.com

Po oslavách Masopustu odstartovala Popeleční středou doba půstu, která potrvá celých 40 dnů a která dle křesťanské tradice skončí s příchodem Velikonoc. Naši předci si v tomto období vařili velmi skromná postní jídla, z nichž některá upadla do zapomnění. Stojí za to si je připomenout, mohou vám posloužit jako inspirace k celkové jarní očistě těla.

Pučálka: Pochoutka z naklíčeného hrachu

Pučálka, která se připravuje z naklíčeného hrachu, patří k nejtradičnějším postním pokrmům našich předků. Postup přípravy je velmi jednoduchý, musíte jej ale rozložit celkem do tří dnů. Jak tedy na přípravu pučálky?

Sušený hrách propláchněte, vložte do ploché nádoby a zalijte vodou. Hrách musí být zcela ponořený. Takto jej nechte na kuchyňské lince stát celé dva dny. Po této době z hrachu slijte vodu a zalijte jej do poloviny novou vodou. Třetí den se již na hrachu objeví klíčky.

Naklíčený hrách nechte okapat a poté jej na sucho opečte na pánvi nebo jej vložte na chvíli do trouby. Pučálku můžete osolit, opepřit, mírně omastit a podávat ji jako přílohu. Naši předkové ji jedli s cibulkou a zelím, anebo na sladko s medem a zakysanou smetanou.

Zdroj: Shutterstock.com Pražmo připravíte z neobroušených obilných zrn v bio kvalitě

V postní době před Velikonocemi si naši předkové dopřávali také pražmo. Šlo o nasucho opražené naklíčené obilí, a to pšenici, žito, špaldu nebo oves. Pražmo můžete do svého jarního jídelníčku zařadit i vy, musíte si ovšem sehnat neobroušená zrna v bio kvalitě. Počítejte také s tím, že obilí bude klíčit déle nežli hrách.

Vezměte si například neobroušená zrna pšenice v bio kvalitě, která propláchněte a poté celá zalijte studenou vodou. Vodu ze pšenice slívejte každých 12–24 hodin, zhruba po třech až čtyřech dnech vám začne pšenice klíčit.

Klíčky z obilek, které by se pražením znehodnotily, naši předkové olámali a dávali je do polévek, salátů nebo kaší. Zbytek obiloviny pak nasucho opekli na pánvi a poté jej smíchali s vařeným zelím a osmaženou cibulkou a dochutili solí a kmínem.

Zdroj: Shutterstock.com Svarba neboli kočičí tanec: Kombinace naklíčených luštěnin a obilí

V postní době byl populární také pokrm zvaný svarba neboli kočičí tanec. Toto jídlo se připravovalo z naklíčených luštěnin a obilných zrn. Nejčastěji šlo o kombinaci hrachu a krup nebo rýže a čočky. Obě suroviny se nejprve samostatně namáčely a pak se také každá zvlášť vařila.

Naklíčená zrna a luštěniny pak naši předkové společně osmahli na suché pánvi či na oleji a přidali k nim to, co měli doma. A to zpravidla osmahnutou cibulku a česnek. Svarbu následně dosolili a dochutili ji sušenými bylinkami, k nimž patřil nejčastěji libeček, petrželka nebo majoránka. V dnešní době můžete svarbu jíst samostatně, vhodná je také jako příloha místo rýže.

Autor:
Publikováno: 28. 2. 2020 12:00 Nahlásit obsah