Naděždu Bušujevu matka věznila 26 let, aby ji ochránila před vnějším světem. Ani teď však svůj život změnit nechce

Ruskem hýbe skandál, ke kterému došlo na venkově poblíž města Nižnij Novgorod. 42letou Naděždu Bušujevu zde držela její matka pod zámkem celých 26 let. Naděžda byla zavřená v domě od roku 1994, kdy vyšla školu. A to s výjimkou roku 2006, kdy musela zavítat k lékaři.
Sociální pracovníky nikdy nepustily dovnitř domu
42letá Naděžda Bušujeva by v domě své matky Taťány, nacházejícím se v okresu Vachovsky v Nižním Novgorodu, pravděpodobně zůstala až do konce svého života. Její matka Taťána však v roce 2020 onemocněla a musela do nemocnice. Jak vůbec probíhal šokující příběh těchto dvou žen?
Naděždu její matka držela pod zámkem v letech 1994 až 2020. Celý případ sledovali sociální pracovníci, se kterými obě ženy komunikovaly pouze přes zavřené dveře a nikdy je nepustily dovnitř domu.
Naděžda jedla kočičí konzervy a plesnivý chleba
Dnes 42letá žena Naděžda vyšla z domu pouze jednou v roce 2006. Na klinice se musela kvůli svému psychickému stavu podrobit lékařskému vyšetření. Lékaři následně uznali, že duševní stav Naděždy i její matky Taťány je v normě a že nejsou psychické nemocné. Úřady proto nemohly jednat a musely nechat dále žít Naděždu uvnitř domu s její matkou.
Minimálně deset let se nemyla
Naděžda dříve žila pouze ze sociálních dávek své matky. Když se kvůli její hospitalizaci ocitla v domě sama, zůstala bez peněz. I když se bojí vnějšího světa, zavítala na úřad místní samosprávy. Zde požádala o práci a vydání ruského vnitrostátního pasu, aby si mohla nárokovat všechny sociální výhody.
Naděžda nemá potřebu cokoliv měnit
Když se následně Naděždy zeptali, proč z tohoto prostředí neodešla dřív, její odpověď je šokovala. “Kam bych šla? Nikoho neznám a nikde jsem nebyla od té doby, co jsem dokončila školu,” odpověděla upřímně 42letá žena.
Ruské úřady momentálně Naděždu přesvědčují, aby změnila svůj způsob života. Naděždě prý stále vyhovuje stávající způsob jejího bytí a nemá potřebu cokoliv měnit. "Je velmi obtížné pomáhat lidem, kteří jsou podle lékařských zpráv duševně zdraví, a nutit je k jinému vnímání života, pokud to oni sami nechtějí,” dodává vedoucí sociální správy Larisa Michajeva.