Pověry a tradice filipojakubské noci: 30. dubna pálíme čarodějnice, v minulosti chlapci stavěli dívkám pod okny máje

V noci z 30. dubna na 1. května po celém Česku tradičně hoří ohně. Poslední dubnová noc zvaná filipojakubská je totiž spojena s pálením čarodějnic. I když se letošní čarodějnice odehrají v komornějším duchu a většina z nás si opeče špekáčky pouze na zahradě, tato oblíbená tradice má mnohem hlubší podtext. Jaké pověry se tedy vážou k 30. dubnu?

Naši předkové o filipojakubské noci vyháněli čarodějnice

Filipojakubské noci z 30. dubna na 1. května je po staletí připisována magická síla. Tato noc byla v minulosti spojená s vyháněním čarodějnic. Naši předkové věřili tomu, že filipojakubské noci vládnou zlé síly a čarodějnice se zrovna v této době slétají na sabaty. 

Tyto služebnice satana se podle lidových pověr scházely na vyvýšených místech. Právě z toho důvodu lidé již před staletími zapalovali velké vatry na kopcích, aby zlým silám zabránili v sabatu a aby tedy svou vesnici ochránili před čarodějnicemi.

Zdroj: Shutterstock.com Aby naši předci ochránili o filipojakubské noci své příbytky, úrodu a dobytek, dodržovali kromě pálení velkých ohňů také tyto tradice: 

• O filipojakubské noci měli u sebe křesťanské předměty, které je měli chránit před zlem. Šlo například o svěcenou křídu, hostii nebo květ kapradí.
• Těsně před nocí z 30. dubna na 1. května lidé své domovy polévali svěcenou vodou nebo je vykuřovali. Před vrata zapichovali pruty a pichlavé trní.
• Před filipojakubskou nocí naši předkové pokládali do chléva zelené větévky. Také jej kolem dokola obsypávali pískem. Dle této pověry chtěli zabránit tomu, aby čarodějnice očarovaly dobytek.
• Čarodějnice mělo o filipojakubské noci odehnat také práskání bičem uprostřed vesnice, ovšem také hlasitý rámus způsobený zvony, řetězy nebo hrnci. 

Tradici pálení čarodějnic dodržujeme dodnes: Ač jiným způsobem

Pálení čarodějnic je starým pohanským svátkem, který má kořeny zřejmě až v dobách inkvizice. Tento svátek následně přešel v lidový zvyk dodržovaný zejména na vesnicích. Česká tradice pálení ohňů o filipojakubské noci se dochovala do dnešní doby. Má však jinou podobu než v dobách minulých. V současnosti je pálení čarodějnici vesměs milým večerním a nočním posezením s rodinou, přáteli či sousedy.

Zdroj: Shutterstock.com O filipojakubské noci pálíme menší ohně, nad kterými si opékáme špekáčky. V noci z 30. dubna na 1. května v Česku tradičně hoří i velké vatry, ve kterých se symbolicky upalují čarodějnice vyrobené ze starých hadrů. Na některých místech Česka lidé o filipojakubské noci zapalují také březová košťata, která následně vyhazují do výšky. Hořící košťata mají symbolizovat čarodějnice létající právě na košťatech.

Víte, že? Pálení čarodějnic se každoročně dodržuje nejen v Česku, ale i na Slovensku, v Polsku, Německu, Rakousku, Švédsku či Finsku.

Máje jako důkaz lásky a symbol jara

Během filipojakubské noci se v minulosti dodržovala ještě další tradice. Chlapci stavěli na důkaz své lásky před domy svých vyvolených dívek máje. Šlo tradičně o ozdobené a opentlené břízky. Na návsích pak v noci z 30. dubna na 1. května vznikaly jako symbol jara babské máje, které v obci stávaly do svatodušních svátků nebo až do léta. Poté následovala slavnost kácení máje.

Než se máj pokácela, musela se hlídat, aby ji nesťala konkurence z vedlejší vesnice. Ukrást tímto způsobem máj sousedům byla ostatně velmi prestižní záležitost. Pro vesnici, které máj naopak skáceli, to byla zase velká potupa.