Rodiče pozor: Vaše chování k dětem ovlivní později jejich partnerské vztahy

Často slyšíme „to je celý jeho otec, taky byl za mlada takový větroplach”, nebo „no, jen se na ni podívejte, je celá její matka”. Ano, něco nám rodiče předali v genech, ale také nás velmi ovlivnili svým chováním. Aniž bychom si to sami uvědomili, často se chováme v dospělosti podobně.
Ruku na srdce, kdy naposledy jste se přistihli při tom, kdy se vaše chování podobalo tomu, jak se vaši rodiče chovali ať už sami k sobě, nebo k vám? Je zřejmé, že výchova dětí hraje významnou roli v tom, jací jednou budou naši potomci. Nepodceňujte ani fakt, že tak, jak se s partnerem k sobě chováte, tak se jednou budou chovat ke svým partnerům vaše děti.
Já jsem hlava této rodiny
V dřívějších dobách býval jednoznačně muž hlavou rodiny. Vydělával víc peněz, býval živitelem a jeho manželka se starala o domácnost a výchovu dětí. V pozdějších letech se sice ženy čím dál více zapojovaly do pracovního procesu, ale stále to byl muž, kdo měl v rodině hlavní slovo. V dnešních moderních rodinách je tomu však již jinak. Není neobvyklé, že žena má větší příjem a manžel je doma s dětmi. Máme sice rovnoprávnost, dělíme se o domácí práce a výchovu dětí, ale i tak je spousta rodin, kde hlavní slovo má otec a nikdo si nedovolí mu odmlouvat. Zkrátka je hlavou rodiny a jen on ví, co je pro ni to nejlepší. Pokud váš syn bude vyrůstat v takové rodině, s velkou pravděpodobností se bude ke své manželce chovat podle vzoru svého táty a naopak dcera se bude ve svém vztahu snažit podle vzoru matky partnerovi podřídit.
Spolehni se sám na sebe
Někteří rodiče si často nevědí se svými ratolestmi rady a od určitého věku jim dávají volnou ruku a raději se jim do života moc nepletou. Takové děti se brzy naučí spoléhat sami na sebe, protože ze strany rodičů se jim moc podpory a pomoci nedostává. Takoví jedinci si budou hledat partnery, kteří budou jejich pomoc vyžadovat a oni se budou cítit užiteční a potřební.
Vzájemné vztahy jsou důležité
Vzájemné vztahy v rodině jak mezi dětmi, tak mezi rodiči, jsou pro rozvoj dítěte a jeho osobnost velmi důležité. Pokud panuje mezi všemi členy rodiny harmonický vztah plný porozumění, pohody, vzájemné pomoci, lásky, objímání a otevřenosti, tak děti nemají v dospělosti žádný problém při navazování vztahů a s pozdějším rodinným životem. Budou se snažit mít takovou domácí pohodu, jakou měli doma v čase jejich dospívání.
Pokud ale vzájemné vztahy mezi členy rodiny byly plné napětí, nesnášenlivosti, hádek, urážek mezi rodiči, potažmo dětmi, které nikdo nepochválil, nepomazlil, nehrál si s nimi a nestál při nich, když je něco trápilo, budou mít velké problémy s komunikací s partnerem, nebudou totiž umět lásku přijímat a ani dávat.
Pochvaly a kritika
Vzájemná úcta mezi rodiči je pro rozvoj dítěte velmi důležitým faktorem. Dítě musí vidět, že se jeho rodiče mají rádi, že respektují jeden druhého, snášejí kritiku a přijímají pochvalu, zkrátka jsou k sobě upřímní a dokážou spolu komunikovat. To platí také ve vztahu mezi rodiči a dětmi, které to berou jako samozřejmost, protože jsou tak vychováváni.
Buďme ale upřímní, takových pohodových rodin je bohužel jako šafránu. Většinou buď v rodině dominuje otec, nebo není ojedinělé, že o všem rozhoduje matka a otec poslouchá. A tady nastává pro dítě nelehké rozhodování. Postaví-li se na stranu matky, která má pravdu v tom, že ona rozhoduje, pravděpodobně bude i ve vlastním vztahu vyžadovat naprostou poslušnost a podrobení. Bude-li naopak soucítit s otcem, který raději mlčí a poslouchá, tak takové dítě v dospělosti a ve vlastním vztahu bude hrát vždy druhé housle a snadno se podřídí z obavy, že mu bude ublíženo.
Dopřejte vašemu dítěti výchovu, jakou si zaslouží. Naučte ho milovat nejen sebe, ale i ostatní, ukažte mu, že život stojí za to prožít, nejenom žít. Dovolte mu splnit si sny, pomáhejte mu a nikdy ho nenechejte bez pomoci. Je to přece vaše dítě a bude jím až do konce vašich dnů.