Španělská chřipka v Československu řádila před sto lety: Zemřely desetitisíce lidí

Je to sto let, kdy se světem prohnala španělská chřipka. Pandemie tohoto onemocnění si celosvětově vybrala až 100 milionů lidských životů, nevyhnula se ovšem ani tehdejšímu Československu. Hrozbu španělské chřipky tehdy umlčely události první světové války, válečná cenzura a vznik nového československého státu.

Španělská chřipka dorazila do českých zemích v létě 1918

Jak uvádějí historikové, španělská chřipka vznikla nejspíše v Asii. Pozdější výzkumy dokonce dospěly k závěru, že vznikla z podtypu ptačí chřipky. První případy tohoto onemocnění, které si vybíralo zejména mladé lidi se silnějším imunitním systémem, byly pozorovány v roce 1917 v Číně. Z této země se spolu s vojáky španělská chřipka dostala do Severní Ameriky a odtud do Evropy.

Podle historika lékařství Haralda Sallfellnera, který o španělské chřipce sepsal studii zveřejněnou v odborném časopise Demografie, do českých zemích toto onemocnění dorazilo v létě roku 1918. První vlna španělské chřipky byla poměrně mírná, jenže o několik týdnů později během druhé vlny umíraly tisíce lidí.

Zdroj: Shutterstock.com Nejpostiženější byla Praha, Plzeňsko či Valašsko

České země tehdy společně s Rakouskem patřily k oblastem Evropy, které byly nejvíce postiženy španělskou chřipkou. Vir způsobující vážné onemocnění se přenášel vzduchem. Španělská chřipka se v českých zemích rychle šířila mezi lidmi, kteří demonstrovali proti rakouské monarchii. Následně poté mezi lidmi, kteří oslavovali pád Rakouska-Uherska. Epidemie španělské chřipky tak měla v českých zemích ideální podmínky ke svému rozvoji.

Na podzim roku 1918, již v tehdejším Československu, byla španělskou chřipkou nejvíce zasažena Praha a Plzeňsko. Tato epidemie na Moravě zase silně zasáhla Valašsko. Některé oblasti Československa pak podle Haralda Sallfellnera zůstaly španělskou chřipkou takřka nedotčené. 

“Když v říjnu 1918 probíhaly oslavy k založení první Československé republiky a davy na ulicích jásaly, ležely tisíce nemocných s horečkou v posteli a bojovaly se španělskou chřipkou,” uvedl Sallfellner ve své studii s tím, že Československo na tom bylo nejhůře koncem října a začátkem listopadu 1918.

Zdroj: Shutterstock.com V letech 1918-1920 zemřelo až 75 tisíc obyvatel Československa

Tento historik lékařství na základě údajů pražského zdravotního úřadu, studií matričních záznamů či porovnání počtu zemřelých s předešlými roky odhadl, že v Československu v letech 1918 až 1920 zemřelo v důsledku španělské chřipky 44 tisíc až 75 tisíc obyvatel. Španělské chřipce navíc podle odhadů Haralda Sallfellnera podlehlo na frontách první světové války 2 tisíce až 5 tisíc československých vojáků.

Šíření španělské chřipky v českých zemích napomohly i dobové okolnosti. “Především v Rakousku a v českých zemích byl nedostatek lékařů. Tehdejší medicína byla na nižší úrovni nežli dnes,” popsal dále Sallfellner. Tehdejší lékaři totiž neměli k dispozici antivirotika ani antibiotika. Lidem, kteří onemocněli španělskou chřipkou, doporučovali klid na lůžku, zábaly se studenou i horkou vodou, pocení a rovněž alkohol. K léčení lékařům přitom zůstával pouze aspirin.

Důležité bylo i dodržování hygieny. Nakažení lidé nesměli chodit na veřejnost a měli si v místnostech, kde leželi dostatečně větrat. Lidem navíc nebylo doporučováno, aby si na veřejnosti podávali ruce.