Španělská chřipka se prohnala světem před sto lety. Měla vážnější průběh i vyšší úmrtnost nežli nový koronavirus

Je to více než sto let, kdy svět ochromila pandemie španělské chřipky. Toto onemocnění v letech 1918 až 1920 celosvětově zabilo až 100 milionů lidí. Podle experta WHO Gabriela Leunga však nelze se španělskou chřipkou srovnávat současnou epidemii nemoci COVID-19. Španělská chřipka měla totiž mnohem vážnější průběh i vyšší úmrtnost.

Hrozbu španělské chřipky chtěla umlčet válečná cenzura

Ještě před tím, než svět ochromila pandemie španělské chřipky, se epidemie určitých nemocí vyskytovaly pouze v konkrétních oblastech. Španělská chřipka jako první překonala bariéry všech oceánů a zasáhla naráz všechny kontinenty světa.

Pandemie španělské chřipky, která probíhala v letech 1918 až 1920, si celosvětově vyžádala 50 až 100 milionů obětí. Její úmrtnost se přitom pohybovala mezi 10 až 20 procenty. Celosvětovou hrozbu španělské chřipky však v prvé řadě umlčely události první světové války a válečná cenzura. Některým světovým mocnostem se totiž španělská chřipka nehodila tzv. „do krámu“.

Španělská chřipka měla pravděpodobně původ v Asii

Dle historiků se španělská chřipka pravděpodobně zrodila v Asii. V roce 1917 byly první případy tohoto onemocnění zaznamenány v Číně, odkud se s vojáky dostala do Evropy i Severní Ameriky. Začátkem roku 1918 se tento nový typ chřipky objevil ve vojenských táborech obou stran válečného konfliktu. Britská, francouzská i německá válečná cenzura se ovšem snažila celou záležitost držet v tajnosti, protože jednak nechtěla poskytnout protivníkům výhodu a jednak nechtěla kazit morálku svých vojáků.

Zdroj: Shutterstock.com O tomto novém typu chřipky se v roce 1918 začalo poprvé otevřeně mluvit v neutrálním Španělsku. Když se tato nákaza v zemi rozšířila (onemocněl jí mj. i španělský král), informovala o ní vláda a psaly o ní i místní noviny. O několik měsíců později se nákaza rozšířila do celé Evropy. Jelikož se zpočátku zdálo, že se tato epidemie rozšířila právě ze Španělska, dostala označení španělská chřipka.

Na španělskou chřipku umírali mladí lidé se silnější imunitou

Španělská chřipka se vyznačovala vysokou úmrtností (10 až 20 procent) a neobvyklým věkovým profilem zemřelých. Na španělskou chřipku totiž nejčastěji umírali mladí lidé mezi 20 až 40 lety, kteří měli silnější imunitní systém.

Zdroj: Shutterstock.com Za příčinu velmi těžkého průběhu španělské chřipky vědci označují tzv. cytokinovou bouři, tedy nadměrnou odpověď imunitního systému na virové onemocnění. V tomto případě tedy začal imunitní systém hostitele útočit na své vlastní tělo. Virus španělské chřipky dále způsoboval masivní krvácení ze sliznic, těžké zápaly plic nebo plicní edémy. Mezi hlavní symptomy tohoto onemocnění přitom patřilo krvácení začínající v plicích, které pokračovalo krvácením v nose či ve střevech.

Španělskou chřipkou onemocnělo až 500 milionů lidí

Španělskou chřipkou se v letech 1918 až 1920 odhadem celosvětově nakazilo až 500 milionů lidí, z nichž 50 až 100 milionů zemřelo. Dle historika lékařství Haralda Salfellnera zemřelo v Československu v důsledku španělské chřipky 44 tisíc až 75 tisíc civilistů. Španělská chřipka rovněž zapříčinila smrt 2 tisíc až 5 tisíc československých vojáků.

Toto onemocnění si vyžádalo i spoustu slavných obětí. Zemřel na něj například básník Guillaume Apollinaire, sociolog Max Weber nebo malíř Bohumil Kubišta. Španělskou chřipkou se nakazil také spisovatel Franz Kafka, který ovšem přežil. V roce 1920 začala španělská chřipka postupně ustupovat. Všichni ti, kteří přežili, si vůči španělské chřipce vytvořili dostatečné množství obranných látek a jejich těla se dokázala vůči tomuto onemocnění ubránit.