Poslední říjnový víkend si pospíme o hodinu déle. Čeká nás změna času z letního na zimní

Poslední říjnový víkend si pospíme o hodinu déle. Čeká nás změna času z letního na zimní Zdroj: Shutterstock.com

Poslední říjnový víkend opět nastává změna letního času na čas zimní. Znamená to, že tlustou ručičku na hodinách posuneme v neděli ve tři hodiny ráno zpátky na dvě hodiny ráno. Ze soboty na neděli si tak díky změně času pospíme o celou jednu hodinu déle. Změna času z letního na zimní v roce 2020 konkrétně připadá na neděli 25. října.

Proč změna času? S myšlenkou přišel Benjamin Franklin

Vědec Benjamin Franklin koncem 18. století podotkl, že kdyby lidé během letních měsíců vstávali a usínali o hodinu dříve, lépe by během svých činností využili denní světlo. Změnu času ze zimního na letní a posléze naopak však osobně neprosazoval.

První zemí světa, která zavedla letní i zimní čas, bylo Švédsko během první světové války. V této době jej následovalo Německo nebo Rakousko-Uhersko. Změna času, která měla státům zajišťovat energetickou úsporu, však nebyla populární a po konci první světové války tyto země opět přešly na zimní čas.

Střídání letního a zimního času v tuzemsku platí od roku 1979

Každoroční střídání času se na území Československa zavedlo 1. dubna 1979, kdy došlo ke změně původního zimního času na čas letní. K tomuto zavedení přispěla zejména energetická krize, kterou v Československu způsobil mrazivý počátek roku 1979. Nové zavedení letního času tak mělo zajistit výraznou úsporu energií.

Po několika letech se v Československu střídání času ustálilo. Letní čas se zaváděl vždy poslední víkend v dubnu, tedy v noci ze soboty na neděli. Následně končil poslední zářijový víkend, během kterého přecházel na zimní čas.

Zdroj: Shutterstock.com Do roku 1996 začínal v Česku zimní čas poslední zářijový víkend

Od roku 1996 máme letní čas v České republice o jeden měsíc delší. Ke změně letního času na zimní tak dochází poslední říjnový víkend. K této změně jednotně došlo v rámci celé Evropské unie, přizpůsobilo se jí tedy i Česko. Letní čas tak v tuzemsku trvá sedm měsíců a zimní pouhých pět.

Posouvání času z letního na zimní se přitom poslední říjnový víkend ustálilo na neděli ve tři hodiny (respektive dvě hodiny) ráno. A to z důvodu, že v tuto dobu změna času co nejméně zatěžuje dopravu. 

Střídání času má své odpůrce i příznivce

Podle odborníků ale původní důvod pro střídání času v podobě úspory energií v Česku již pominul. Skutečná úspora elektrické energie je v současnosti minimální. Odpůrci dále poukazují na to, že změna času má neblahý vliv na lidské biorytmy. Příznivci střídání času zase vítají možnost se během letních večerů díky delšímu světlu věnovat rozličným volnočasovým aktivitám.

Autor:
Publikováno: 23. 10. 2020 16:09 Nahlásit obsah