Jak se slavily Vánoce před 100 lety: Cínoví vojáčci hráli prim
Pečení cukroví, zdobení stromečku a zběsilé nakupování dárků k Vánocům jednoduše již patří. V každé rodině se najdou také určité rituály a tradice, které se rok co rok dodržují a převzali jsme si je od našich předků. Podívejme se tedy v tento vánoční čas společně na to, jak se slavily Vánoce před 100 lety.
O tom, jaké byly Vánoce za dob totalitního režimu, toho bylo řečeno už hodně a mnozí pamětníci vzpomínají na Dědu Mráze, nekonečné fronty a prázdné regály v obchodech. Jak se ale slavily Vánoce za tatíčka Masaryka?
Po válce se strádalo
Vánoce během první republiky byly velmi silně ovlivněny aktuální politickou i ekonomickou situací. Své první svátky v roce 1918 tak občané nově vzniklého Československa slavili převážně s úlevou a nadějí do budoucna. Samostatnost i konec války přispěly k tomu, že lidé daleko lépe snášely poválečný nedostatek. Nebyly potraviny, ani uhlí. Rodiny se musely obejít bez ryb a nedostávalo se ani kvasnic, čaje a kávy.
Mladá republika se však poměrně rychle postavila na nohy a lidé si konečně po letech strádání mohli oddechnout.
Vánoční dárky pro děti
Situace se začala natolik zlepšovat, že se v té době dokonce objevovala kritika, která si stěžovala na to, že konzum vytlačuje tradiční duchovní stránku Vánoc. A měla pravdu. Obchody i tržiště byly během Vánoc plné lidí a časopisy i noviny plné reklam na vánoční dárky.
V centru pozornosti byly, podobně jako dnes, děti. Dívky toužily po panenkách, které bylo možné převlékat do nejrůznějších modelů a které mohly bydlet v miniaturních pokojíčcích. Dívkám z chudších rodin však udělala radost i obyčejná papírová panenka, pro kterou si mohly oblečení vystřihovat.
Kluci si pod stromeček naopak přáli houpací koně, zvířátka na klíček, cínové vojáčky nebo dřevěné hračky na kolečkách. V roce 1925 pak přišla legendární stavebnice Merkur, kterou milují děti dodnes.
Všeobecným hitem mezi dětmi byly ale sáňky, brusle, loutková divadla, stolní hry. Ne vždy ale byly v rodině finance na drahé dárky a děti se tak musely spokojit s ryze praktickými dárky – čepice, šály, kalhoty, svetry.
Vánoční dárky pro dospělé
Stejně jako dnes, i tehdy frčela nejvíce elektronika. V časopisech se každá hospodyňka dozvěděla, že bez vysavače se zkrátka už neobejde. Muži nakupovaly svým ženám i další elektroniku, která jim měla zjednodušit a zpříjemnit starost o domácnost – elektrické sporáky, ledničky, kávovary, žehličky, lampy. Během dvacátých let začal pravidelně vysílat rozhlas, proto si nejedna rodina nadělila radiopřijímače.
I v chudších rodinách se na dárky nezapomínalo, ač byly levnější. Ženy nacházely pod stromeček nové boty nebo látku na šaty a muži tabák či lahev alkoholu.
Vánoční stůl
Smažený kapr s bramborovým salátem se jako hlavní štědrovečerní jídlo začalo objevovat až po druhé světové válce. Během první republiky jste tak na svátečním stole našli spíše luštěninová jídla – hrachovou polévku, čočku na kyselo a podobně. Nechyběl ale tradiční Kuba nebo vánočka, které se říkalo také celta nebo štědrovnice. Typické byly také oplatky, které se podávaly s medem nebo s česnekem a bylinkami.
Bohužel, jak asi víme, Československu nevydržel jeho blahobyt věčně. První rána přišla v podobě hospodářské krize ve 30. letech. V tomto období tak musely být Vánoce pro většinu rodin o poznání skromnější. Druhou ránou pak byl pro Československo rok 1938 a pomalu nastupující druhá světová válka.
