Pátek třináctého: Proč nás tak děsí a co se k této pověře váže
Říká se, že se nemůže stát nic horšího, než když nám v pátek třináctého přeběhne přes cestu černá kočka. Proč tento den považujeme za nešťastný a proč se jej tolik děsíme? Základ této pověry, která se váže k pátku třináctého, bychom našli v Bibli. Tato pověra se však vztahuje i k zániku rytířského řádu templářů.
Třináctka je nedokonalým číslem
Pověra vztahující se k pátku třináctého se váže k Poslední večeři Ježíše Krista. Této večeře se na Zelený čtvrtek zúčastnilo celkem 13 lidí, a to Ježíš Kristus spolu se svými 12 učedníky. Následující den, tedy na Velký pátek, byl Ježíš Kristus ukřižován.
Číslo 13 je v tomto smyslu spojeno s Jidášem Iškariotským, tedy Kristovým zrádcem, který u stolu seděl jako třináctý. Třináctka je podle Bible navíc považována za nedokonalé číslo, a to ve srovnání s dvanáctkou, která představuje počet měsíců v roce. Třináctku považují za nešťastnou také Židé. V hebrejské abecedě totiž jako třinácté písmo najdete M. Jedná se o první písmeno ve slově Mavet, což znamená smrt.
V pátek třináctého nastalo velké zatýkání templářů
Z jakého další důvodu je pátek třináctého považován za černý či nešťastný? Reálný základ této pověře dal pátek 13. října roku 1307, kdy francouzský král Filip IV. Sličný začal s pronásledováním a zatýkáním příslušníků rytířského řádu templářů. Po tomto datu čekalo templáře z celé Evropy mučení a krutá smrt, což mělo za následek zánik jejich řádu.
Paraskevidekatriafobie neboli fóbie z pátku třináctého
Iracionální strach z pátku třináctého je v odborných kruzích označován jako paraskevidekatriafobie. Ve španělsky mluvících zemích nebo v Řecku se však lidé více děsí úterý třináctého. V takové Itálii je zase za smolný den považován pátek sedmnáctého.
Ve Východní Asii mají lidé fóbii z čísla čtyři
Zajímavostí je, že třináctky se neobávají lidé ve Východní Asii. Děsí je naopak přítomnost čísla čtyři, která u nich často přerůstá v chorobný strach ze čtyřky zvaný tetrafobie. V čínštině totiž slovo čtyři zní velmi podobně jako smrt. Není se proto čemu divit, že za smolný den je ve východoasijské kultuře považován 4. duben (4. 4.).