Prostřední děti mívají v rodině nejtěžší pozici. Díky tomu jsou však v životě dravější a úspěšnější

Prostřední děti mívají v rodině nejtěžší pozici. Díky tomu jsou však v životě dravější a úspěšnější Zdroj: Shutterstock.com

České rodiny mají v průměru dvě nebo dokonce jedno dítě. Mít tři děti je v dnešní době raritou, a tak se s prostředními dětmi potkáváme spíše výjimečně. Tyto děti, které mají v rodině snad tu nejtěžší pozici, jsou jedinečné. Na rozdíl od prvorozeného sourozence a benjamínka se totiž musí naučit vybojovat si pozornost.

Prostředním dětem se někdy přezdívá děti sendvičové. Nikdy si zkrátka neužily postavení prvorozeného sourozence. V momentě, kdy se jim narodí mladší sourozenec, přijdou i o postavení rodinného benjamínka, kolem kterého rodiče skáčou a leccos mu odpustí. Které vlastnosti jsou tedy pro prostřední děti typické?

Prostřední děti jsou dravější a v životě úspěšnější

Prostřední děti mají často pocit, že se jejich rodiče zaměřují více na jejich starší nebo mladší sourozence. Často nevědí, kam patří, proto se na sebe snaží upozornit. Aby o sobě daly rodičům skutečně vědět, snaží se být ve srovnání se svými sourozenci mnohem dravější. Tato zkušenost jim přijde vhod v pozdějším životě. Díky tomu, že se budou umět prosadit, budou mnohem úspěšnější.

Víte, že? Více než 52 procent amerických prezidentů patřilo k prostředním dětem. Prostřední byl také Bill Gates nebo miliardář Warren Buffet.

Zdroj: Shutterstock.com Prostřední děti jsou rození diplomaté

Máte staršího a mladšího sourozence? Potom jste se určitě stali jakýmsi mostem v sourozeneckých hádkách. Prostřední děti totiž mívají v sourozeneckých sporech smírčí funkci. Díky tomu se přirozeně učí empatii, trpělivosti, ale i diplomacii, která je vede ke kompromisům a harmonii. Prostřední děti jsou skvělí vyjednávači a s ostatními dokážou výborně komunikovat.

Prostřední děti hledají svou identitu, mají sklony k nezávislosti

Že patří mezi prostřední, často podkopává jejich sebedůvěru. Proto se v dětství a dospívání snaží najít sama sebe. Mohou tak být tišší a klidní, na druhou stranu mohou mít výrazné sklony k nezávislosti, mohou rebelovat a nebát se zkoušet nové věci. Prostřední děti se totiž naučily, že mohou spoléhat sami na sebe, a proto se nebojí jít do rizika. V tom, co dělají, však mají realistická očekávání, proto dobře zvládají případná zklamání.

Zdroj: Shutterstock.com Víte, že? Rakouský psycholog Alfred Adler přišel začátkem 20. století s pojmem tzv. syndromu prostředního dítěte. Adler poukazuje na to, že prostřední děti mají pocit, že je rodiče přehlížejí, a zlobí se na to, že v rodině nemají stejná práva jako jejich starší nebo mladší sourozenci. 

Prostřední děti chtějí stabilní život, často hledají oporu mimo rodinu

Pro prostřední děti je v životě velmi důležitá opora, kterou hledají i mimo své rodiče. V dětství se upínají na své prarodiče, v dospívání na kamarády a v dospělosti na svého životního partnera. Je pro ně velmi důležitá stabilita. Proto si v dospělosti velmi váží svého partnerství a svému partnerovi se snaží být za každých okolností věrní.

Autor:
Publikováno: 28. 8. 2020 14:00 Nahlásit obsah