Medardova kápě 40 dní kape. Tato pranostika podle meteorologů souvisí s letním evropským monzunem

8. června má svátek Medard. K tomuto dni se vztahuje známá lidová pranostika “Medardova kápě 40 dní kape”. Tato pranostika vznikla na základě dlouhodobého pozorování našich předků, kteří dokonale znali přírodní cykly v průběhu celého roku. Je pranostika o Medardovi v dnešní době stále pravdivá a máme se obávat, že bude následujících 40 dní pršet?

Kdo byl svatý Medard

Svatý Medard se narodil v 5. století našeho letopočtu ve francouzské šlechtické rodině. Tento muž se dal na kněžskou dráhu. V pozdějším věku se stal biskupem a v tomto úřadě setrval až do své smrti. Traduje se, že svatý Medard měl dobré srdce a otevřenou povahu. Proto si jej vážili nejen obyčejní lidé, ale i franští králové.

Proč je ale svátek svatého Medarda, který připadá na 8. června, spojovaný s počasím a se 40 dní trvajícím deštěm? Dnešní meteorologové na to mají odborné vysvětlení.

Zdroj: Shutterstock Naši předkové vytvořili o Medardovi spoustu pranostik

V dnešní době je na světce Medarda pohlíženo jako na symbol špatného počasí. Mokrý Medard tradičně slibuje ochlazení a dlouhotrvající déšť. Na základě dlouhodobého pozorování počasí a přírodních cyklů naši předkové o Medardovi vytvořili hned několik pranostik. Některé jsou známé, jiné patří k těm zapomenutým. O které jde konkrétně?

✓ Medardova kápě 40 dní kape.

✓ Když na Medarda prší, voda břehy vrší.

✓ Pláče-li Medard, i ječmen zapláče.

✓ Když na Medarda prší, nebudou toho roku houby růst.

✓ Po Medardovi ostrá zima už nechodí, ani mráz vinici víc neuškodí.

Proč se říká, že Medardova kápě 40 dní kape

Z klimatického hlediska se měsíc červen projevuje příchodem letního evropského monzunu, jehož první vlnu lze až s 65procentní pravděpodobností očekávat právě kolem 8. června, tedy na svátek svatého Medarda. Chladnější oceánský vzduch vstupuje nad prohřátý evropský kontinent, v důsledku čehož dochází k vytrvalým a vydatným srážkám.

Český meteorolog Miloš Dvořák mluví o tom, že 8. června je na vrcholu tzv. medardovská cirkulace. “Na jaře a na počátku léta se nad rychle prohřívající pevninou tlak vzduchu snižuje a nad chladnějším oceánem zvyšuje. A tato nerovnováha se pak postupně musí vyrovnávat vpády chladnějšího a vlhčího vzduchu od moře,” uvedl pro ČTK.

Zdroj: Shutterstock Pro medardovské deště jsou tedy nejpodstatnější tlakové a teplotní podmínky nad evropským kontinentem a nad Atlantickým oceánem. “Čtyřicítka v překladu o Medardově kápi obrazně naznačuje, že se deštivé počasí může někdy protáhnout v případě velkých teplotních kontrastů mezi oceánem a evropským vnitrozemím až do července a v opačném případě bývá evropský letní takzvaný monzun méně výrazný a kratší. Nebo dokonce může také chybět,” dodal meteorolog Miloš Dvořák.

Český hydrometeorologický ústav zpracoval data za posledních 19 let

Na platnost pranostiky “Medardova kápě 40 dní kape” si posvítil v roce 2020 také Český hydrometeorologický ústav, který zpracoval údaje celkem z 11 českých meteorologických stanic. Zajímá vás, s jakým výsledkem?

V uplynulých 19 letech pršelo déle než 30 dnů v období po Medardovi například na Lysé hoře, Churáňově, v Českých Budějovicích, Peci pod Sněžkou, Liberci nebo Plzni. Jak vyplývá z informací ČHMÚ, v roce 2019 pršelo na Churáňově po Medardovi celkem 35 dnů, takže se v tomto případě statistika takřka do puntíku vyplnila.

Zdroj: ČHMÚ, Rozhlas.cz, ČTK