Dušičky: Zapomenuté tradice, zvyky a pověry našich předků, které stojí za připomenutí
Každým rokem si v tuzemsku 2. listopadu připomínáme Dušičky neboli svátek všech zemřelých. Tradičně navštěvujeme hřbitovy, pokládáme zde květiny, zapalujeme svíčky a vzpomínáme na naše blízké, kteří již nejsou mezi námi. Věděli jste ale, že na Dušičky naši předkové dodržovali i další lidové tradice, které rozhodně stojí za připomenutí?
Večer před Dušičkami se lidé napili studeného mléka
Jak praví česká lidová pověra, v předvečer Dušiček 1. listopadu vystupují duše z Očistce, aby si odpočaly od útrap. Naši předkové proto večer před Dušičkami pili studené mléko, nebo se jím postříkali, aby tímto způsobem ochladili duše svých blízkých zemřelých.
1. listopadu večer se lampy plnily máslem
Nejen lidová tradice s pitím studeného mléka v předvečer Dušiček. Naši předkové rovněž plnili olejové lampy máslem. Z jakého důvodu? Aby si duše jejich blízkých zemřelých, které vystoupily v předvečer Dušiček z Očistce, mohly máslem namazat popáleniny.
Předkové pekli pečivo ve tvaru kostí
Naši předkové pekli na Dušičky 2. listopadu dušičkové pečivo, které nejčastěji připravovali z kynutého těsta. Tomuto pečivu se říkalo dušičky nebo kosti svatých. Bylo slané či sladké, prázdné či nadívané (mákem, povidly nebo tvarohem) a mělo různé tvary. Dušičkové pečivo se přitom lišilo kraj od kraje.
Na Dušičky se tak pekly bochánky, věnečky, pečivo ve tvaru S, ale také dušičkové pečivo ve tvaru kostí. Pro koho bylo určeno? Nejen pro hospodářovu rodinu, ale také pro obdarování pocestných a chudých.
Lidé umisťovali do oken vyřezávané lampičky z řepy či tuřínů
Jaké další zapomenuté tradice jsou spojeny s Dušičkami? Naši předkové v minulosti vyřezávali z krmné řepy nebo tuřínů lampičky, kterým říkali řepáčci či bubáci. Tyto lampičky následně umisťovali do oken a také na zápraží svých obydlí. Úkolem těchto lampiček bylo ochránit stavení před duchy a temnými silami.
Co nedělat na Dušičky? Hospodyně měly zákaz zametat
V den Dušiček 2. listopadu měly hospodyně zákaz zametání, a to proto, aby duše mrtvých nezranily, nevymetly nebo nevyplašily. V domácnosti platilo rovněž pravidlo, že na Dušičky musí být uklizeny všechny ostré předměty, aby se o ně duše neporanily. Zakázaný byl také smích a hlasitý hovor, aby živí lidé nerušili klid mrtvých.
Zdroj. Wikipedia.org, Pekarnomanie.cz, Kondice.cz, Citarny.cz